Dílo:Vyděděnec
Vyděděnec (The Dispossessed: An Ambiguous Utopia) je utopický sci-fi román americké spisovatelky Ursuly Kroeber Le Guin vydaný nakladatelstvím Harper & Row v roce 1974. Podtitul knihy by se dal přeložit jako Nejasná utopie.
Výroky editovat
- „Poslechněte, neříká Odo, že kde je majetek, tam je i krádež?“ [1]
- „Chceš-li z lidí udělat zločince, udělej pro ně zákony.“ [1]
- „Co nutí lidi, aby se chovali slušně? Proč se navzájem neokrádají a nevraždí?“ „Protože nikdo nevlastní nic, co by mu druhý mohl ukrást. Když člověk něco potřebuje, donese si to ze skladu. A co se týče násilností, no, já nevím, Oiie; vy byste mě jen tak pro nic za nic zavraždil? A kdybyste měl důvod, nechal byste si v tom zabránit nějakým zákonem? Nátlak je nejméně vhodný způsob, jak udržet pořádek.“[2]
- „My nevychováváme ke svobodě. Výchova, nejdůležitější činnost sociálního organizmu, se stala strnulou, moralistickou, autoritativní. Děti se učí bezmyšlenkovitě opakovat Odonina slova, jako kdyby se jednalo o nějaké zákony - a to je přímo rouhání!“ [3]
- „Na Anarresu není nic pěkného kromě tváří. Jiné obličeje, muži a ženy. Nic jiného nemáme, máme jen sebe. Zde člověk vidí šperky, tam jen oči. A v očích je vidět nádhera, nádhera lidského ducha. Protože naši muži a naše ženy jsou svobodní; protože nic nevlastní, proto jsou svobodní. A vy, majetní, jste posedlí. Jste všichni uvěznění. Každý sám pro sebe, sám, s tím, co vlastní. Vy žijete ve vězení a ve vězení také umřete. To je vše co vidím ve vašich očích - zeď, zeď!“[4]
- „Nemáme nic než svou svobodu. Nemáme vám co dát, jen vaši vlastní svobodu. Nemáme žádné zákony, jen jediný princip vzájemné pomoci. Nemáme žádnou vládu než jeden jediný princip svobodného sdružování. Nemáme žádné státy, žádné národy, žádné prezidenty, žádné premiéry, žádné vůdce, žádné generály, šéfy, bankéře, statkáře, platy, charitu, policii, vojáky, válku. A ani jinak nemáme mnoho. Jsme ti, co se dělí, ne ti, co vlastní. Nejsme zámožní, nikdo z nás není bohatý. Nikdo z nás není mocný. Když je to Anarres, co chcete, když je to budoucnost, kterou hledáte, pak vám říkám, že k nám musíte přijít sami a s prázdnýma rukama. Musíte přijít sami, nazí, jako přichází na svět dítě, bez minulosti, bez majetku, zcela nezávislý na ostatních lidech. Nemůžete si vzít, co jste nedali, a musíte dát sami sebe. Nemůžete si Revoluci koupit, Nemůžete Revoluci udělat. Můžete pouze být Revolucí. Buď je ve vás, nebo neexistuje.“[5]
- „Když se člověk vyhýbá utrpení, vyhýbá se radosti. Zajistí si sice pohodlí, necítí se ale naplněn.“ [6]
- „Mám pouze jeden život a ten nechci promarnit touhou po majetku, ziskuchtivosti a ve lži. Nechci sloužit žádnému pánu.“[7]
- „Mrtví anarchisté se totiž stanou mučedníky a žijí ještě další staletí.“[8]
- „Každá vláda je tyranství. Povinnost jednotlivce je v tom neakceptovat žádnou vládu, být iniciátorem vlastního jednání, vzít na sebe zodpovědnost.“[9]
Reference editovat
- ↑ 1,0 1,1 K. LE GUINOVÁ, Ursula. Vyděděnec. Plzeň : Laser, 1995. 374 s. ISBN 80-7193-002-4. S. 144.
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 153
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 171
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 227
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 293
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 324
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 335
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 340
- ↑ Vyděděnec, Ursula K. Le Guinová (1995), s. 347
