Verš
jeden řádek v básni
Ve výrocích editovat
- Lidé se uchylují k poezii jen v časech nespravedlnosti – časech společného mlčení – časech, kdy nejsou schopni slov ani činů. Veršům, jež šeptají a napovídají, mohou naslouchat jen lidé svobodní.[1]
— Mourid Barghouti - S respektem a patřičnou úctou i skromností pozoruji obrovské skoky lidského ducha v oblastech vědy. Ale z biblických dálek se ozývá a vtírá verš z Kazatele: Čím větší vědění, tím větší bolest. Nezdá se mi, že by dnes bylo lidstvo šťastnější.[2]
— Jaroslav Seifert - Věru, není tak nesnadné sednout si za stolek a napsat verše … Ale je těžší, ne-li přímo těžké, napsat verše, aby nedaly lidem usnout. Verše vzrušující jako toužený, ale nenadálý polibek. Palčivé jako včelí bodnutí. Aby utkvěly v mysli, ať už způsobí okouzlení, smutek, překvapení či radost.[3]
— Jaroslav Seifert
V dílech editovat
- Lepší než recitovat sto veršů sestávajících se z bezvýznamných slov je vyslechnout jedno slovo pravdy, po jehož vyslechnutí dosáhneme míru.[4][5]
— Dhammapada
Reference editovat
- ↑ Mourid Barghouti na pwf.cz
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 350.
- ↑ Kaleidoskop. Str. 73.
- ↑ Dhammapadam [2021-11-14]
- ↑ Dhammapada. Kap. VIII, verš 102.
