Tomáš Garrigue Masaryk: Porovnání verzí

Přidáno 1 303 bajtů ,  před 6 měsíci
úpravy článku v jiných odstavcích
m (+ link)
(úpravy článku v jiných odstavcích)
 
'''Tomáš Garrigue Masaryk''' (7. března 1850 – 14. září 1937) byl první československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista.
 
== Výroky ==
* Boj, to není humanita.
* Bolševici tvrdí, že jsou marxisté; Marx a Engels vyžadovali od proletariátu vzdělanost, vědu a filozofii; ruský proletariát vzdělání, vědy a filozofie nemá.<ref>Tomáš G. Masaryk „Pomoc Rusku Evropou a Amerikou,“ v Věra Olivová (ed.) Otevřít Rusko Evropě, H & H, Praha 1992, str. 11. Přetisk původního textu z roku 1922.</ref>
* Cit ani vůle nejsou [[argument]], chybí-li [[rozum]].
* Fašismus je anonymní společnost nespokojených a odmítnutých s omezeným ručením k výrobě politických báchorek a lupičských historek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pasák
| jméno = Tomáš
| titul = Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945
| vydavatel = Práh
| rok = 1999
| isbn = 80-7252-017-2
| kapitola = Počátky českého fašismu
| strany = 72
| jazyk = čeština
}}
</ref>
* Honbou po štěstí nikdo se šťastným nestal.<ref name="rovnost1990">Rovnost, říjen 1990 (přesné datum neznámé)</ref>
* Iluze máme každý, ale je otázka, mám-li vědomě dělat někomu iluzi, to jest lhát.
* Jen ať jsou spory, ale ať se bojuje s rozumem a poctivě.<ref name="rovnost1990" />
* Je stejně potřebné přemýšlet o tom, jak užívat svůj volný [[čas]], nejen o tom, jak dobývat [[bohatství]].<ref name=ZapletalRok>{{Citace monografie | příjmení = Zapletal | jméno = Miloš | titul = Rok malých dobrodružství | vydavatel = Euromedia Group | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-242-2112-0}}</ref>
* Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho třeba cihlou, i kdybych ji měl ze zdi vyrvat.{{Doplňte zdroj|2020-06-20 5:19}}
* [[Kniha]] je nejlepším [[přítel]]em. Jsme knihami spojeni s duchem všech [[národ]]ů a dob.<ref name=ZapletalRok/>
* Lidé vědí mnoho, velmi mnoho, ale jejich vědení nemá na jejich život daleko toho vlivu, jaký by mít mělo, a v tom je veliká chyba: učíme se příliš mnoho pro [[Škola|školu]] a neučíme se dosti pro [[život]]. – ''Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1881, s. 72.''
* Násilná [[revoluce]] branná nebrání politické svobody, naopak je poškozuje.
* Jsem vždy pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialismus a zřídka pro marxismus.
* Nebát se a nekrást!
* Nestačí, když hodiny špatně jdou, postrčit ručičky a dál se nestarat…<ref name="rovnost1990" />
* Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní.<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=_ajerv52dAE filmový záznam novoročního projevu z roku 1933]</ref>
* Nikdy jsem se nepokládal za víc, než za dělníka v tom velkém světě.<ref>[http://www.masaryk.info Nápis nad dveřmi v Masarykově muzeu v Hodoníně]</ref>
* [[Práce]] je to, co nikdo nechce dělat.
* Právo [[Trest smrti|trestat smrtí]] je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno. Neptejte se, jak mně bylo, když jsem návrhy na vykonání trestu smrti podpisoval. Trest smrti mi není hlavně odplatou ani zastrašením, není zajištěním proti nebezpečnému zločinci; má-li smysl a oprávnění, tedy pouze jako expiace. Nic nevyváží a nevykoupí tak strašnou věc, jako je surová a zištná [[vražda]] na člověku, než smrt; takový vrah se provinil na celém člověčenstvu. Ale i to platí jen pro dnešní stav kulturní – budoucí věky budou mít víc možností prevence, nápravy a převychování – i jasnější poznání kriminální odpovědnosti.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 4 - Prozřetelnost, str. 74)</ref>
* Profesore Pekaři, vzpomínám často na Vás a naše styky. Byl jste hodný člověk. ''(k úmrtí historika Pekaře)''
* Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.
* Smrt [[W:František Josef|Františka Josefa]] [v roce 1916] nám zesílila posici; bylo všude, již od mnohých let, rozšířeno mínění, že se po smrti starého císaře Rakousko svou rozháraností rozpadne. [...] Smrt populárního císařského starce se zdála lidem být znamením a počátkem rozkladu jeho říše.
* Škodit a překážet dovede i nejhloupější člověk. ''(o českých [[Komunismus|komunistech]] bránících zakládání legií v Rusku)''
* Špatné překonávat dobrým – to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším.<ref name="rovnost1990" />
* Šťastný je ten, kdo má bohatý obsah životní, šťastný je ten, kdo dovede poctivým úsilím zčásti uskutečnit své ideály.<ref name="rovnost1990" />
* V [[Metafyzika|metafysice]] lidé hledají bůhvíjaké hluboké a tajuplné vědomosti, a zatím právě metafysika, aspoň jak byla pěstována posud, je na obsah chudá, chudičká; je to jen malý konkurenční podnik, který si zařídila [[Filozofie|filosofie]] proti [[Teologie|theologii]].<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 1 - Poznání a svět, str. 57)</ref>
* V tom chybují filosofové i theologové: theologie není náboženstvím, jen theorií náboženství; filosofie může nahradit theologii, ale nedovede nahradit náboženství.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl V - Tak zvaný kulturní boj, kapitola 1 - Víra a věda, str. 127)</ref>
* Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.
* Vůdcem dobrým bude ten, kdo dovede sloužit a kdo cítí, že sám je veden a veden být chce.<ref name="rovnost1990" />
* Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.
* Zejména malý národ má svatou povinnost vychovávat si pokolení silné a mužné - silné a mužnost ducha, těla jen čistota zabezpečuje.
* Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.
* Život se nedá slovy dostatečně vyložit, jen žít.
 
=== Demokracie ===
* [[Ježíš Kristus|Ježíš]], ne [[Gaius Iulius Caesar|Caesar]], toť smysl našich dějin a [[demokracie]].{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* [[Demokracie]] je úsilí proti nadpráví, proti násilnosti.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 8:00}}
* Bez osobní odvahy a odpovědnosti nelze dělat politiku opravdovou demokratickou a lidovou.<ref name="rovnost1990" />
* [[Demokracie]] je úsilí proti nadpráví, proti násilnosti.
* [[Demokracie]] není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.<ref name="rovnost1990" />
* [[demokracie|Demokracii]] dělají demokrati a lepší [[demokracie|demokracii]] lepší demokrati. [[Pravda]] je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.<ref>Příručka člena zastupitelstva obce. VCVS ČR, Praha 2002, s.14</ref>
* Existence [[Duše|duší]] je pravým základem [[demokracie]]: věčné věčnému nemůže být lhostejné, nesmrtný je nesmrtnému [[Rovnost|roven]].<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 2 - Sub specie aeterni, str. 66)</ref>
* Má-li naše [[demokracie]] své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.<ref>[[s:Hovory s T. G. Masarykem/Demokracie]]</ref>
* Tož [[demokracie|demokracii]] bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 8:00}}
* Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 8:00}}
* [[Demokracie]] znamená, že každý občan může říct po vzoru francouzského monarchy: "Stát jsem já." Nebo skromněji: "I já jsem stát."{{Doplňte zdroj|2020-08-18 8:00}}
* [[Komunismus|Komunism]] je možný, ale jen mezi bratry, v rodině nebo v náboženské a v přátelské obci; může být udržen jen opravdovou láskou. Nepřijímám třídního boje.<ref name="hovory1990">ČAPEK, Karel. ''Hovory s T. G. Masarykem''. Praha: Československý spisovatel, 1990.</ref>
* Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.<ref name="revoluce">T.G. Masaryk: Světová revoluce</ref>
 
=== Politika obecně ===
* Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom.<ref name="abdikace">Abdikační projev T.G.Masaryka, Lány, 14. prosince 1935</ref>
* Bez osobní odvahy a odpovědnosti nelze dělat politiku opravdovou demokratickou a lidovou.<ref name="rovnost1990" />
* Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní.<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=_ajerv52dAE filmový záznam novoročního projevu z roku 1933]</ref>
* Vůdcem dobrým bude ten, kdo dovede sloužit a kdo cítí, že sám je veden a veden být chce.<ref name="rovnost1990" />
 
=== Člověk ===
* [[Člověk]] mnoho vydrží, má-li cíl.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* [[Člověk]] od [[příroda|přírody]] je jistě egoistou.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* [[dobro|Dobrého]] je v řádu [[svět]]a víc; ale to zlé [[člověk]] cítí silněji.
* Jsou [[člověk|lidé]], kteří nechtějí sebe znát; sebepoznání prý je těžké.<ref name="rovnost1990" />
* Mravnost je poměr [[člověk]]a k [[člověk]]u.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
 
=== Láska ===
* [[Ježíš Kristus|Ježíš]], ne Cézar. To je první přikázání lásky k bližnímu.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* [[Láska]] je klecí, v které umírá se za štěstí.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* [[Láska]] musí být soustředěna. Milovat všechny stejně nelze.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* [[Láska]] ukazuje člověku cíl jeho života. Rozum ukazuje prostředky, jak jej uskutečnit.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* [[Manželství]] čisté jest nejdůvěrnějším přátelstvím – je to vrchol spojení, naší dobou tak pěstované a chválené, asociace duší. Nemůže být intimnější asociace, než mezi mužem a ženou. [[Manželství]] ženě i muži má být vyšším vývojem. V manželství začíná se nový život.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* Veliká [[láska]], [[láska]] bez výhrad, láska celého člověka k celému člověku, nemůže pominout léty ani smrtí.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* Opravdová [[láska]] k [[národ]]u je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka se rozumí sama sebou; proto se o ní mnoho nemluví, tak jako slušný muž nevytrubuje do světa svou lásku k ženě a rodině. Pravá láska chrání, přináší oběti - a hlavně pracuje. Musíme milovat svůj národ pozitivně, ale nemusíme proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, ale jen láskou.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
 
=== Náboženství ===
* Já nestojím proti náboženství, nýbrž proti náboženství zvrhlému, které potřebuje politiky, aby jej hájili.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:59}}
* Mnoho věřících neví, co je náboženství, mnoho nevěřících nemá tušení, co vlastně popírají; ale nejmíň a nejpovrchnějí chápou náboženství lidé indiferentní, lhostejní. Přivést je k tomu, aby o náboženství aspoň mysleli – to by, pane, bylo veliké misionářství, a potřebnější, než jít kázat Negrům; ti věří po svém, ale věří.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství Ježíšovo, str. 91)</ref>
* Náboženství – jmenovitě myslím na náboženství monotheistická – dodává člověku vírou v [[Bůh|Boha]] a v [[nesmrtelnost]] ve všech okolnostech života útěchy, ve všech protivenstvích [[naděje]] a posiluje jeho lásku k [[Lidstvo|lidstvu]]; proto je nábožný člověk za všech okolností života veselý, jeho [[víra]], jeho [[přesvědčení]] a jeho [[jistota]] poutá ho nejenom k [[Nebe|nebi]], nýbrž zároveň k [[Země|zemi]], k životu. – ''Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1881, s. 90.''
* [[Zbožnost]] korunuje a posvěcuje [[Láska|lásku]]. [[Náboženství]] bez [[lidskost]]i nemůže být správné; lidskost bez zbožnosti nemůže být úplná.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství lásky, str. 95)</ref>
* ''(odpověď na Čapkovu otázku: „A co jiní náboženští géniové, řekněme [[Buddha]], [[Lao-c’|Lao-Tse]]?“)''<br>Hledají-li v nich někteří moderní Evropané [[náboženství]] vyšší než [[Ježíš Kristus|Ježíšovo]], je to, myslím, z kulturní únavy; potřebují něco exotického, co by podráždilo umdlenou náboženskou fantasii. I na tom vidět moderní náboženskou krisi. Mám pochopení pro orientální moudrost resignace, ale moudrost lásky účinné je mnohem vyšší.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství Ježíšovo, str. 94)</ref>
* V [[Metafyzika|metafysice]] lidé hledají bůhvíjaké hluboké a tajuplné vědomosti, a zatím právě metafysika, aspoň jak byla pěstována posud, je na obsah chudá, chudičká; je to jen malý konkurenční podnik, který si zařídila [[Filozofie|filosofie]] proti [[Teologie|theologii]].<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 1 - Poznání a svět, str. 57)</ref>
* V tom chybují filosofové i theologové: theologie není náboženstvím, jen theorií náboženství; filosofie může nahradit theologii, ale nedovede nahradit náboženství.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl V - Tak zvaný kulturní boj, kapitola 1 - Víra a věda, str. 127)</ref>
 
=== O bolševicích a Rusku ===
* Bolševici tvrdí, že jsou marxisté; Marx a Engels vyžadovali od proletariátu vzdělanost, vědu a filozofii; ruský proletariát vzdělání, vědy a filozofie nemá.<ref>Tomáš G. Masaryk „Pomoc Rusku Evropou a Amerikou,“ v Věra Olivová (ed.) Otevřít Rusko Evropě, H & H, Praha 1992, str. 11. Přetisk původního textu z roku 1922.</ref>
* Fašismus je anonymní společnost nespokojených a odmítnutých s omezeným ručením k výrobě politických báchorek a lupičských historek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pasák
| jméno = Tomáš
| titul = Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945
| vydavatel = Práh
| rok = 1999
| isbn = 80-7252-017-2
| kapitola = Počátky českého fašismu
| strany = 72
| jazyk = čeština
}}
</ref>
* Škodit a překážet dovede i nejhloupější člověk. ''(o českých [[Komunismus|komunistech]] bránících zakládání legií v Rusku)''{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:44}}
* Jsem vždy pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialismus a zřídka pro marxismus.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:44}}
* [[Komunismus|Komunism]] je možný, ale jen mezi bratry, v rodině nebo v náboženské a v přátelské obci; může být udržen jen opravdovou láskou. Nepřijímám třídního boje.<ref name="hovory1990">ČAPEK, Karel. ''Hovory s T. G. Masarykem''. Praha: Československý spisovatel, 1990.</ref>
 
=== Štěstí ===
* Honbou po [[štěstí]] nikdo se [[štěstí|šťastným]] nestal.<ref name="rovnost1990">Rovnost, říjen 1990 (přesné datum neznámé)</ref>
* [[štěstí|Šťastný]] je ten, kdo má bohatý obsah životní, [[štěstí|šťastný]] je ten, kdo dovede poctivým úsilím zčásti uskutečnit své ideály.<ref name="rovnost1990" />
 
=== Různé citáty, ale doložené ===
* Jen ať jsou spory, ale ať se bojuje s rozumem a poctivě.<ref name="rovnost1990" />
* Je stejně potřebné přemýšlet o tom, jak užívat svůj volný [[čas]], nejen o tom, jak dobývat [[bohatství]].<ref name=ZapletalRok>{{Citace monografie | příjmení = Zapletal | jméno = Miloš | titul = Rok malých dobrodružství | vydavatel = Euromedia Group | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-242-2112-0}}</ref>
* [[Kniha]] je nejlepším [[přítel]]em. Jsme knihami spojeni s duchem všech [[národ]]ů a dob.<ref name=ZapletalRok/>
* Lidé vědí mnoho, velmi mnoho, ale jejich vědění nemá na jejich život daleko toho vlivu, jaký by mít mělo, a v tom je veliká chyba: učíme se příliš mnoho pro [[Škola|školu]] a neučíme se dosti pro [[život]]. – ''Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1881, s. 72.''
* Nestačí, když hodiny špatně jdou, postrčit ručičky a dál se nestarat…<ref name="rovnost1990" />
* Nikdy jsem se nepokládal za víc, než za dělníka v tom velkém světě.<ref>[http://www.masaryk.info Nápis nad dveřmi v Masarykově muzeu v Hodoníně]</ref>
* Právo [[Trest smrti|trestat smrtí]] je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno. Neptejte se, jak mně bylo, když jsem návrhy na vykonání trestu smrti podpisoval. Trest smrti mi není hlavně odplatou ani zastrašením, není zajištěním proti nebezpečnému zločinci; má-li smysl a oprávnění, tedy pouze jako expiace. Nic nevyváží a nevykoupí tak strašnou věc, jako je surová a zištná [[vražda]] na člověku, než smrt; takový vrah se provinil na celém člověčenstvu. Ale i to platí jen pro dnešní stav kulturní – budoucí věky budou mít víc možností prevence, nápravy a převychování – i jasnější poznání kriminální odpovědnosti.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 4 - Prozřetelnost, str. 74)</ref>
* Špatné překonávat dobrým – to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším.<ref name="rovnost1990" />
 
=== Různé citáty, ale nedoložené ===
* Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho třeba cihlou, i kdybych ji měl ze zdi vyrvat.{{Doplňte zdroj|2020-06-20 5:19}}
* Boj, to není humanita.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:37}}
* Cit ani vůle nejsou [[argument]], chybí-li [[rozum]].{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:37}}
* Iluze máme každý, ale je otázka, mám-li vědomě dělat někomu iluzi, to jest lhát.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:37}}
* Násilná [[revoluce]] branná nebrání politické svobody, naopak je poškozuje.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:37}}
* Nebát se a nekrást!{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:37}}
* [[Práce]] je to, co nikdo nechce dělat.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:38}}
* Profesore Pekaři, vzpomínám často na Vás a naše styky. Byl jste hodný člověk. ''(k úmrtí historika Pekaře)''{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:38}}
* Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:38}}
* Smrt [[W:František Josef|Františka Josefa]] [v roce 1916] nám zesílila posici; bylo všude, již od mnohých let, rozšířeno mínění, že se po smrti starého císaře Rakousko svou rozháraností rozpadne. [...] Smrt populárního císařského starce se zdála lidem být znamením a počátkem rozkladu jeho říše.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:38}}
* Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:38}}
* Zejména malý národ má svatou povinnost vychovávat si pokolení silné a mužné - silné a mužnost ducha, těla jen čistota zabezpečuje.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:39}}
* Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:39}}
* Život se nedá slovy dostatečně vyložit, jen žít.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:39}}
* Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.{{Doplňte zdroj|2020-08-18 7:40}}
 
=== VeT.G.M. ve výrocích jiných ===
* Hlásíme se k '''Masarykovi''' tím, že chceme, aby soudobé veřejné události byly příležitostí i látkou filozofického uvažování a formování otázek. — [[Emanuel Rádl]]<ref>RÁDL, E. ''Úvod k 1. číslu České mysli'' v r. 1932</ref>
* Masaryk byl velký humanista, skutečný křesťan, velky vědec, filosof a hrdina. Jeho legendární život je velkým příkladem mladé generaci Evropy - dokázal, že lze být nacionalistou, aniž se člověk stane barbarem. — [[Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi]]<ref>Čin Orbis, Praha ''Dni žalu'' Památník o sklonku života, o nemoci, smrti a pohřbu presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka v r. 1937</ref>
* Byl tvořivý a odvážný politik schopný vsadit vše na jednu kartu a zároveň věci promýšlet. [[Politika]] pro něj byla také i radost. Bavila ho intelektuálně jako zajímavé řešení problémů státu. — [[Lubomír Zaorálek]]<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Petřík | jméno = Lukáš| titul = Masaryk i Rašín, vzory vašich politiků. Drží se jich? Zkontrolujte | periodikum = parlamentnilisty.cz | datum vydání = 2010-10-28 | datum přístupu = 2011-09-06 | url = http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/179420.aspx}}</ref>
* Máme proti Masarykovi to, že v dobách tak pohnutých, kdy je třeba, aby národ stál co jeden muž proti nepřátelské vládě, chce on pro [[Židé|žida]] rozštěpit celý národ a tím jej zeslabit. Pracuje rozpínajícímu se Němectvu do rukou! Máme proti němu dále to, že tvrdí: Já musím mít pravdu, byť i to, co tvrdím, pravda nebyla. Na něm české krve by se ani Hilsner nedořezal. — ''Studenti pražské filozofické fakulty v roce 1899''<ref>Tato slova napsal student (snad pozdější básník Otakar Theer) na tabuli v posluchárně Klementina dne 16. 11. 1899 při studentské demonstraci proti Masarykovi pro jeho postoj k procesu s Leopoldem Hilsnerem. In: ČERNÝ, Bohumil. ''Justiční omyl: hilsneriáda.'' Praha: Magnet-Press, 1990. 125 s. ISBN 80-85110-46-6. S. 60.</ref>
 
== Reference ==
1 269

editací