Joseph Caryl: Porovnání verzí

* Milost Boží je ochotná milost, a jeho odpuštění je pro jeho lid vždy připravené; po jeho odpuštění a milosti se nemusí pátrat, má je při ruce, je dobrý a hotový odpustit. Zatímco většina lidí, i když třeba odpustí, nejsou hotovi odpouštět, těžko je k tomu dovést, ač to nakonec učiní. Ale Bůh je hotov odpustit, má, tak řečeno, svá odpuštění vytažená.<br />''{{Cizojazyčně|en|''The mercy of God is a ready mercy, and his pardons are ready for his people; his pardons and mercies are not to seek, he hath them at hand, he is good and ready to forgive. Whereas most men, though they will forgive, yet they are not ready to forgive, they are hardly brought to it, though they do it at last. But God is ready to forgive; he hath, as it were, pardons ready drawn''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* Bůh vybírá nejvýznačnější a nejvybranější ze svých služebníků pro nejvybranější a nejvýznačnější soužení. Ti, kdo obdrželi od Boha nejvíce milosti, jsou od Něj schopni snášet nejvíce soužení. Soužení svaté<ref group="pozn.">Termín svatí nepoužívá Caryl v římskokatolickém smyslu, coby (kanonizovaní) světci, ale míní jimi věřící, znovuzrozené křesťany.</ref> nezasáhne náhodou, ale mířeně. Bůh nevytahuje svůj luk zkusmo. Každý z Jeho šípů má zvláštní cíl a nezasáhne jinou hruď než tu, na kterou je vyslán. Není to jen milosti, ale i sláva věřícího, když můžeme stát a snášet soužení v tichosti.<br />''{{Cizojazyčně|en|''God takes the most eminent and choicest of His servants for the choicest and most eminent afflictions. They who have received most grace from God are able to bear most afflictions from God. Affliction does not hit the saint by chance, but by direction. God does not draw His bow at a venture. Every one of His arrows goes upon a special errand and touches no breast but his against whom it is sent. It is not only the grace, but the glory of a believer when we can stand and take affliction quietly''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* Odpustit hřích, nebo projevit hříšníkům milost, je akt o kterém Bůh vyjadřuje, že je mu nakloněnější, nebo v něm má větší zalíbení, než v záhubě hříšníků.<br />''{{Cizojazyčně|en|''To forgive sin, or to show mercy to sinners, is an act to which God declares Himself more inclined, or better pleased with, than to destroy sinners''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* Ježíš Kristus nás přišel spasit z našich hříchů, ne nás spasit v našich hříších.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Jesus Christ came to save us from our sins, not to save us in our sins''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* Nic nás nemůže ukrýt před hněvem Božím než milost Boží.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Nothing can hide us from the wrath of God but the mercy of God''.}}'' <ref>Ibid., s. 158.</ref>

* Nemůžeme důvěřovat Bohu příliš mnoho, ani stvoření příliš málo.<br />''{{Cizojazyčně|en|''We can never trust God too much nor creatures too little''.}}'' <ref>Ibid., s. 175.</ref>

* Největší věc, po které můžeme toužit, kromě slávy Boží, je naše vlastní spasení; a nejsladší věc, po které můžeme toužit, je jistota spasení. (…) Všichni svatí se budou těšit nebi, když opustí tuto zem; někteří svatí se těší nebi, zatímco jsou stále zde na zemi.<br />''{{Cizojazyčně|en|''The greatest thing we can desire, next to the glory of God, is our own salvation; and the sweetest thing we can desire is the assurance of salvation. (…) All saints shall enjoy a heaven when they leave this earth; some saints enjoy a heaven while they are here on earth''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* Dokonalá svatost je směřováním svatých na zemi, a odměnou svatých v nebi.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Perfect holiness is the aim of the saints on earth, and it is the reward of the saints in heaven''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* Ten, kdo je sám svatý člověk, touží činit druhé též svatými.<br />''{{Cizojazyčně|en|''He that is a holy person himself, desires to make others holy too''.}}'' <ref>''Seed thoughts, or, Selections from Caryl's exposition of Job.'' S. 159.</ref>

* Vidouce, že Bůh je všude přítomný, měli bychom být všude svatí.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Seeing God is everywhere present, we should be everywhere holy''.}}'' <ref>Ibid., s. 88.</ref>

* Čím lepší který člověk je, tím víc je ochoten se o sobě dozvědět to nejhorší.<br />''{{Cizojazyčně|en|''The better any man is, the more he is willing to know the worst of himself''.}}'' <ref>Ibid., s. 97.</ref>

* Modlitba bez víry je jako výstřel ze zbraně bez náboje, který dělá hluk, ale nic nevykoná.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Prayer without faith is like a gun discharged without a bullet, which makes a noise, but doth no execution''.}}'' <ref>Ibid., s. 135.</ref>

* Zahálčiví lidé mají být počteni mezi zloděje. Ti, kdo pro sebe nezískávají nic prací, kradou vše, co mají, od jiných. (…) Živit líné lidi je živit krádež. Pomáhat líným chudým není ani tak zbavovat je jejich nouze jako posilovat je v jejich neřestech.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Slothful persons are to be numbered among thieves. They who will get nothing for themselves by labour steal all they have from others. (...)To nourish idle persons is to nourish theft. To succour lazy poor is not so much a relieving of their wants as a strengthening of their vices''.}}'' <ref>Ibid., s. 100.</ref>

* Jsou tři druhy lži: lež vyřčená, lež učená, a lež vykonaná.<br />''{{Cizojazyčně|en|''There are three kind of lies: a lie told, a lie taught, a lie acted out''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* Pýcha je plevel, který často roste v nejlepší půdě.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Pride is such a weed as often grows in the best soil''.}}'' <ref>''Seed thoughts, or, Selections from Caryl's exposition of Job.'' S. 145.</ref>

* Pýcha je špatná matka mnoha špatných dětí, zejména těchto tří: za prvé, vychvalování sama sebe, za druhé, sváření se s druhými, za třetí, pohrdání jinými.<br />''{{Cizojazyčně|en|''Pride is a bad mother of many bad children, these three especially: first, boasting of ourselves ; secondly, contending with others; thirdly, despising of others''.}}'' <ref>Ibid., s. 146.</ref>

* Důvod, proč jsme na sebe tak pyšní je, že jsme sami sebe tak neznalí.<br />''{{Cizojazyčně|en|''The reason why we are so proud of ourselves is because we are so ignorant of ourselves''.}}'' <ref>Ibid., s. 160.</ref>

* To, co k papežské židli připoutalo takové množství bludů a odtud je rozšířilo do celého světa, byl názor, že papež na svém stolci nemůže chybit; jeho domnělý duch neomylnosti jej učinil velikým svůdcem, a svedl ho. Ten, jenž si myslí, že se nemůže mýlit, se mýlí v tomto smýšlení, a zřídkakdy hovoří nebo si myslí něco jiného než blud.<br />''{{Cizojazyčně|en|''That which hath fastened so many errors to the pope's chair, and from thence scattered them over all the world, is an opinion that he in his chair cannot err; his supposed spirit of infallibility hath made him the great deceiver, and deceived him. He that thinks he cannot err, errs in thinking so, and seldom speaks or thinks or does anything but it is an error''.}}'' <ref>Ibid., s. 127-128.</ref>

* Vidět člověka bohatého v měšci a chudého v duchu je veliký div.<br />''{{Cizojazyčně|en|''To see man rich in purse and poor in spirit is a great wonder''.}}'' <ref>Ibid., s. 18.</ref>

* Tvrdé srdce je Satanův polštář.<br />''{{Cizojazyčně|en|''A hard heart is Satan's coushion''.}}'' <ref>Ibid., s. 82.</ref>

* Jeden člověk a pravda jsou dost silní, aby vzdorovali zástupům v bludu a zástupům bludů.<br />''{{Cizojazyčně|en|''One man and the truth are strong enough to oppose a multitude in error and a multitude of errors''.}}'' <ref>Ibid., s. 176.</ref>

* Ač má jeho dílo velikou hodnotu, jeho ohromný rozsah byl velikou překážkou jeho užitečnosti. (…) Bylo duchaplně řečeno, že tato kniha je dobrým cvičením v té trpělivosti, kterou kniha Job zamýšlela vštěpovat a znázorňovat. ('''Archibald Alexander o Carylově komentáři ke knize Job''')<br />''{{Cizojazyčně|en|''Though his work possesses great merit, its enormous size has been a great obstruction to its usefulness. (…) It has been wittily said, that this book is a good exercise of that patience which the book of Job was intended to inculcate and exemplify''.}}'' <ref>{{Citace monografie

* O Josephu Carylovi, tom vynikajícím vykladači, se říká, že své slavné přednášky na knihu Job<ref group="pozn.">Carylovo nejznámější dílo původně vznikalo jako série kázání – která trvala přes 20 let – které až postupně přepracovával v biblický komentář.</ref> začal s osmi sty posluchači, a dokončil ji pouze s osmi. ('''[[Charles Spurgeon]]''')<br />''{{Cizojazyčně|en|''It is said of that wonderful expositor, Joseph Caryl, that he commenced his famous lectures upon Job with eight hundred hearers, and closed the book with only eight''.}}'' <ref>{{Citace monografie