Jean-Jacques Rousseau: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 111:
* Aby člověk mohl, aby se odvážil říkat velké pravdy, nesmí záviset na svém úspěchu.
* Bez upřímnosti je jakákoli diskuse pouhý žvást.
* Urážky jsou důvody těch, kteří nejsou v právu. <ref>VANEK, Pavel. Kaleidoskop: moudré, poetické, humorné i rozverné střípky, 2009, s. 239</ref>
* I ten nejsilnější není nikdy dost silný, aby byl pánem, jestliže svou sílu nepřetváří v právo a poslušnost v povinnost.
* Jednou z výhod dobrých skutků je, že povznášejí duši a uzpůsobují ji ke skutkům ještě lepším.
* Lidé říkají, že [[život]] je krátký, a já vidím, že dělají všechno pro to, aby krátký byl.
* Muži budou vždy tím, co z nich udělají ženy. <ref>VANEK, Pavel. Kaleidoskop: moudré, poetické, humorné i rozverné střípky, 2009, s. 91/ BRYNDOVÁ, Jana. Nechci rajskou, chci lásku!, Motto, 2005, s. 107</ref>
* Nešťastnými a zlými se stáváme jen proto, že zneužíváme svých schopností.
* Pro obyčejnou [[žena|ženu]] je [[muž]] vždy mužem; pro tu však, jejíž srdce [[láska|miluje]], je jediným mužem na světě její milenec.
* [[Peníze]], které člověk má, jsou nástrojem svobody, ty, které loví jsou nástrojem otroctví. Peněz jsem si nikdy necenil tak jako druzí lidé. Navíc se mi nikdy nezdály příliš pohodlné: sami o sobě nejsou k ničemu, pokud se z nich chce člověk radovat, musí je v něco proměnit, musí kupovat, dohadovat se, často být oklamán, dobře platit a být špatně obsloužen. ... Dobře cítím, že peníze jsou pro mě ničím a tak se téměř stydím za to, že vůbec nějaké mám, a ještě víc, že jejich užívám. <ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Smlouva společenska. (Contract social.). Přeložil Karel Adámek. Mares, 1871, s. 17, https://books.google.sk/books?id=NQB-NBCtXF0C&hl=sk&source=gbs_navlinks_s</ref>
* Příliš klademe důraz na slova. Naše upovídaná [[výchova]] vychovává mluvky.
* Sám od sebe chce lid vždy dobro, ale sám od sebe je vždy nevidí.<ref>RovnostSOBOTKA, 22Milan: Jean-Jacques Rousseau: od "Rozpravy o původu nerovnosti" ke "Společenské smlouvě" Rovnost. 3Praha: Karolinum, 2015, s. 199147</ref>
* Slova, která nutí k odporu, nejsou k ničemu.
* Srdce člověka je jeho rájem i peklem.
* Všechna [[zloba]] pochází ze [[slabost]]i; [[dítě]] je zlé jen proto, že je slabé; učiňte je silným a stane se dobrým; ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého.
* Zkaženost lidu a úředníků zachvátí nakonec i vládu, i kdyby byla sebemoudřejší.
* Žádnou jinou knihu, než svět; žádné jiné vyučování než fakta. <ref>ROLLAND, Romain, 1948. Nesmrtelné stránky J. J. Rousseaua. Praha: Fr. Borový. s. 11; cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019</ref>
* [[Žena]] vám odpustí všechno kromě toho, že nevzbudila [[touha|touhu]]. <ref>VANEK, Pavel. Kaleidoskop: moudré, poetické, humorné i rozverné střípky, 2009, s. 88</ref>
* Kdyby si lid vládl a spravoval se sám, tj. kdyby nebylo mezi občany a správou státu prostředníků, stačilo by, aby si příležitostně vyměřoval daně podle veřejných potřeb a možností jednotlivců. Protože by tak nikdo neztrácel ze zřetele ani získávání, ani používání prostředků státní pokladny, nemohl by se do jejího hospodaření vplížit ani podvod, ani klam. (Rozprava o politické ekonomii)
* Tisíc cest vede k zbloudění. K pravdě pouze jediná. <ref>Slovenské pohľady, Zväzok 98,Vydania 9–12, 1982, s. 91</ref>