John Charles Ryle: Porovnání verzí

* [Bůh] je mnohem ochotnější zachránit hříšníky[[hříšník]]y, než jsou [[Hříšník|hříšníci]] ochotni být zachráněni.<br />''{{Cizojazyčně|en|[God] is far more willing to save sinners than sinners are to be saved.}}''<ref>{{Citace monografie

* Buď si velmi jist tímto — lidé nikdy neodmítají Bibli, protože jí nerozumí. Rozumí ji až příliš dobře; rozumí, že odsuzuje jejich vlastní jednání; rozumí, že svědčí proti jejich hříchům[[hřích]]ům a volá je k soudu. Snaží se věřit, že je nepravdivá a zbytečná, protože se jim nelíbí připustit, že má pravdu.<br />''{{Cizojazyčně|en|Be very sure of this,— people never reject the Bible because they cannot understand it. They understand it only too well; they understand that it condemns their own behavior; they understand that it witnesses against their own sins, and summons them to judgment. They try to believe it is false and useless, because they do not like to allow it is true.}}''<ref name="Thoughts_for_young_man">{{Citace elektronické monografie

* Dokud nebudeš v rozepři s hříchem[[hřích]]em, nebudeš nikdy skutečně šťastný.<br />''{{Cizojazyčně|en|So long as you do not quarrel with sin, you will never be a truly happy man.}}''<ref>''Home Truths: Being Miscellaneous Addresses and Tracts,'' Svazek 7. S. 60.</ref>

* Jste-li vy a [[hřích]] přáteli, nejste vy a Bůh dosud smířeni.<br />''{{Cizojazyčně|en|If you and sin are friends, you and God are not yet reconciled.}}''<ref>''Home Truths: Being Miscellaneous Addresses and Tracts,'' svazek 1. S. 109. </ref>

* Opuštěný [[hřích]] je jeden z nejlepších důkazů odpuštěného hříchu[[hřích]]u.<br />''{{Cizojazyčně|en|Sin forsaken is one of the best evidences of sin forgiven.}}''<ref>{{Citace monografie

* Jak bychom měli nenávidět [[hřích]]! Místo toho, abychom jej milovali, koketovali s ním, omlouvali ho, hráli si s ním, bychom jej měli nenávidět smrtelnou nenávistí.<br />''{{Cizojazyčně|en|How much we ought to hate sin! Instead of loving it, cleaving to it, dallying with it, excusing it, playing with it, we ought to hate it with a deadly hatred.}}''<ref>''Expository thoughts on the Gospels, for family and private use: St. Luke,'' svazek 1. S. 209.</ref>

* Zkoumej svoje srdce. Vidíš v něm nějaký [[sklon]] nebo návyk, o kterém víš, že je zlý v očích Božích? Je-li tomu tak, neotálej naň zaútočit. Ustav si ihned, že jej odložíš. Nic nekalí zrak mysle tolik a neotupuje svědomí tak jistě, jako strpěný [[hřích]]. Může být jen malý, ale není o nic méně nebezpečný.<br />''{{Cizojazyčně|en|Examine your own hearts. Do you see there any habit or custom which you know is wrong in the sight of God? If you do, don't delay for a moment in attacking it. Resolve at once to lay it aside. Nothing darkens the eyes of the mind so much, and deadens the conscience so surely, as an allowed sin. It may be a little one, but it is not any less dangerous.}}''<ref name="Thoughts_for_young_man"/>

* Říci, že litujeme našich hříchů[[hřích]]ů, je pouhé pokrytectví, pokud neukážeme, že jich skutečně litujeme, tím, že se jich vzdáme. V činění spočívá samý život pokání.<br />''{{Cizojazyčně|en|To say that we are sorry for our sins is mere hypocrisy, unless we show that we are really sorry for them, by giving them up. Doing is the very life of repentance.}}''<ref>''Expository thoughts on the Gospels, for family and private use: St. Luke,'' svazek 1. S. 91.</ref>

* Pravé pokání není žádnou lehkou záležitostí. Je to důkladná změna smýšlení o hříchu[[hřích]]u, změna, která sama v sobě ukazuje zbožný zármutek a ponížení — v upřímném vyznání před trůnem milosti — v úplném odstoupení od hříšných zvyků, a zůstávající nenávistí vůči hříchu[[hřích]]u. Takové pokání je nerozlučný společník spásné víry v Krista.<br />''{{Cizojazyčně|en|True repentance is no light matter. It is a thorough change of heart about sin, a change showing itself in godly sorrow and humiliation — in heartfelt confession before the throne of grace, — in a complete breaking off from sinful habits, and an abiding hatred of all sin. Such repentance is the inseparable companion of saving faith in Christ.}}''<ref>''Expository thoughts on the Gospels, for family and private use: St. Matthew.'' S. 29.</ref>

* Toužíš-li po spasení a chceš vědět, co máš dělat, radím ti, abys šel hned teď k Pánu Ježíši Kristu, na první soukromé místo, které můžeš najít, a usilovně a upřímně jej pros na modlitbě, aby spasil tvou duši. Řekni mu, že jsi slyšel, že přijímá hříšníky[[hříšník]]y a že řekl, „toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.“ Řekni mu, že jsi bídný ohavný [[hříšník]] a že k němu přicházíš ve víře v jeho vlastní pozvání. Řekni mu, že se vkládáš plně a cele do jeho rukou; že se cítíš ničemný, bezmocný a bez naděje v sobě samém; a že nespasí-li tě on, nemáš žádnou naději být spasen. Pros jej, aby tě vysvobodil z viny, moci a následků hříchu[[hřích]]u. Pros jej, aby ti odpustil a obmyl svou vlastní krví. Pros jej, aby ti dal nové srdce a dal do tvé duše Ducha svatého. Pros jej, aby ti dal milost a víru a vůli a moc být jeho učedníkem a služebníkem od tohoto dne navždy. Ach čtenáři, jdi hned teď a řekni tyto věci Ježíši Kristu, záleží-li ti vskutku na tvé duši.<br />''{{Cizojazyčně|en|If you desire salvation, and want to know what to do, I advise you to go this very day to the Lord Jesus Christ, in the first private place you can find, and earnestly and heartily entreat him in prayer to save your soul. Tell him that you have heard that he receives sinners, and he has said, "Him that comes unto me I will in nowise cast out." Tell him that you are a poor vile sinner, and that you come to him on the faith of his own invitation. Tell him you put yourself wholly and entirely in his hands: that you feel vile and helpless, and hopeless in yourself: and that except he saves you, you have no hope of being saved at all. Beseech him to deliver you from guilt, the power, and the consequences of sin. Beseech him to pardon you, and wash you in his own blood. Beseech him to give you a new heart, and plant the Holy Spirit in your soul. Beseech him to give you grace and faith and will and power to be his disciple and servant from this day forever. Oh, reader, go this very day, and tell these things to the Lord Jesus Christ, if you are really in earnest about your soul. }}''<ref>{{Citace monografie

* Být pravým křesťanem něco stojí. Na to nikdy nezapomínejme. Být pouhým nominálním křesťanem a chodit do církve je laciné a jednoduché. Ale slyšet Kristův hlas, následovat Krista, věřit v Krista a vyznat Krista vyžaduje mnoho sebezapření. Bude nás to stát naše hříchy[[hřích]]y, naši samospravedlnost, naše pohodlí a naši světskost. <br />''{{Cizojazyčně|en|It costs something to be a true Christian. Let that never be forgotten. To be a mere nominal Christian, and go to church, is cheap and easy work. But to hear Christ's voice, and follow Christ, and believe in Christ, and confess Christ, requires much self-denial. It will cost us our sins, our self-righteousness, our ease and our worldliness.}}''<ref>''Expository thoughts on the Gospels, for family and private use: St. Luke'' svazek 2. S. 168.</ref>

* Modlení a hřešení spolu nikdy nežijí v jednom srdci. Modlitba pohltí [[hřích]] nebo [[hřích]] zadusí modlitbu. <br />''{{Cizojazyčně|en|Praying and sinning will never live together in the same heart. Prayer will consume sin, or sin will choke prayer.}}''<ref>''Ibid.,''s. 16.</ref>

* Štastní jsou ti, kteří ve věcech manželství dbají třech pravidel. První je vstoupit do manželství jen v Pánu a po modlitbě o Boží schválení a požehnání. Druhé je neočekávat od svých partnerů příliš mnoho a pamatovat, že manželství je koneckonců spojení dvou hříšníků[[hříšník]]ů a ne dvou andělů. A třetí je usilovat na prvním místě a především o posvěcení toho druhého. Čím svatější manželé jsou, tím šťastnější.<br />''{{Cizojazyčně|en|Happy are they, who in the matter of marriage observe three rules. The first is to marry only in the Lord, and after prayer for God’s approval and blessing. The second is not to expect too much from their partners, and to remember that marriage is, after all, the union of two sinners, and not of two angels. The third rule is to strive first and foremost for one another’s sanctification. The more holy married people are, the happier they are.}}''<ref>''Expository thoughts on the Gospels, for family and private use: St. Mark.'' S. 200. </ref>

* Často jsem přemýšlel, že jedno z velkých tajemství oné podivuhodné pocty, kterou Pán Bůh udělil člověku, který není v našem obecenství (narážím na pana [[Charles Spurgeon|Charlese Spurgeona]]), je ona neobyčejná odvaha a smělost, se kterou vstupuje na kazatelnu, aby k lidem mluvit o jejich [[Hřích|hříších]] a jejich duších. Nikdo nemůže říci, že to dělá ze strachu před někým, nebo aby se někomu zalíbil. Zdá se, že každé skupině posluchačů předkládá, co potřebují slyšet - bohatým i chudým, vysoce i nízce postaveným, pánům i rolníkům, učeným i nevzdělaným. S jedním každým jedná jasně a přímo, podle Božího Slova. Domnívám se, že tato smělost má hodně co do činění s úspěchem, kterému se Pánu Bohu zalíbilo dát jeho službě. Nestyďme se od něj v tomto ohledu poučit. Jděme a čiňme také tak. <br />''{{Cizojazyčně|en|I have often thought that one great secret of the marvelous honor which God has put on a man who is not in our denomination (I allude to Mr. Charles Spurgeon) is, the extraordinary boldness and confidence with which he stands up in the pulpit to speak to people about their sins and their souls. It cannot be said he does it from fear of any, or to please any. He seems to give every class of hearers its portion—to the rich and the poor, the high and the low, the king and the peasant, the learned and the illiterate. He gives to every one the plain message, according to God’s Word. I believe that very boldness has much to do with the success which God is pleased to give to his ministry. Let us not be ashamed to learn a lesson from him in this respect. Let us go and do likewise.}}''<ref>''Is all Scripture inspired?'' S. 73-74.</ref>