Jean-Jacques Rousseau: Porovnání verzí

* [[Peníze]], které člověk má, jsou nástrojem svobody, ty, které loví jsou nástrojem otroctví. Peněz jsem si nikdy necenil tak jako druzí lidé. Navíc se mi nikdy nezdály příliš pohodlné: sami o sobě nejsou k ničemu, pokud se z nich chce člověk radovat, musí je v něco proměnit, musí kupovat, dohadovat se, často být oklamán, dobře platit a být špatně obsloužen. ... Dobře cítím, že peníze jsou pro mě ničím a tak se téměř stydím za to, že vůbec nějaké mám, a ještě víc, že jejich užívám. <ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Smlouva společenska. (Contract social.). Přeložil Karel Adámek. Mares, 1871, s. 17, https://books.google.sk/books?id=NQB-NBCtXF0C&hl=sk&source=gbs_navlinks_s</ref>

* [[Člověk]] se narodil [[Svoboda|svobodný]] a všude je v okovech. Ten, kdo se má za pána ostatních zůstává větším otrokem než oni. <ref>ROUSSEAU, J. J. O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva. 1. vyd. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1949, s. 10; cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019, s. 46</ref>

* Komfort devastuje vše; kazí boháče, co se z něj těší, i ubožáka, co po něm dychtí. <ref>ROUSSEAU, J. J. Rozprava o vedách a umeniach. Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, s. 88</ref>

* Zvláštní a neblahé je zřízení, kde nashromážděné bohatství poskytuje prostředky na ještě větší akumulaci a kde nemajetní nemohou nic nabýt, kde dobrák nemá šanci zbavit se chudoby, kde nejvyšší vážnost požívají darebáci a kde se nevyhnutelně třeba zříci počestnosti, aby se člověk stal ctihodným. <ref>ROUSSEAU, J. J. Predslov k narcisovi, s. 105</ref>

* Není snadné rozlišit, co je v současné lidské přirozenosti původní a co umělé, a je dobré znát stav, který již neexistuje, který snad ani nebyl, který pravděpodobně už nikdy nenastane, o kterém však musíme mít nutně správný pojem, abychom správně posoudili svůj současný stav... <ref>ROUSSEAU, J. J. Rozpravy. 2. vyd. Praha : Svoboda, 1989, s. 78</ref>

* Nerovnost ... získává stabilitu a legitimitu díky ustanovenému [[Vlastnictví|vlastnickému]] právu a platným zákonem. ... dítě rozkazuje starci, hlupák usměrňuje mudrce, hrstka vyvolených si hoví v nadbytku, dokud zástup vyhladovělých chudáků nemá ani na to nejnutnější. <ref>ROUSSEAU, J. J. O pôvode apríčinách nerovností medzi ľuďmi. Bratislava : VSSS, 2010, s. 100</ref>