Jean-Jacques Rousseau: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 51:
* Chovanec, u kterého si rozličné učení odporují, je špatně vychovaný a nikdy nebude sám se sebou vyrovnaný, pouze chovanec u něhož se tato učení setkávají v jednom a bodě a směřují ke stejným, cílem, dosáhne sám svůj cíl a žije ve shodě sám se sebou. Pouze tento chovanec je dobře vychovaný. <ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 7</ref>
* Podstatné je abychom byli dobří k lidem, se kterými žijeme. <ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 9</ref>
* Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet [[štěstí]] a [[neštěstí]] tohoto života, je podle mého mínění nejlepšínejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše [[výchova]] začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo "chovat" mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit. <ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 12</ref>
* Lidé buďte lidští, je to vaše první povinnost; buďte takoví vůči lidem všech stavů, vůči každému věku, vůči všemu, co není člověku cizí! Jaká [[moudrost]] může pro vás existovat kromě lidskosti? <ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 64</ref>
* Nevíme, co je absolutně [[štěstí]] nebo [[neštěstí]]. Vše je v tomto životě smíšeno; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. [[Dobro]] a [[zlo]] jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské [[štěstí]] na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla. <ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 65</ref>