Utopie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 28:
* Naše loď nezakotví, dokud nedosáhneme břeh [[utopie]]. <ref>MUMFORD, L. The Story of Utopias. New York : Boni & Liveright, 1922</ref>
* [[Utopie]] jiného [[Spravedlnost|spravedlivého]], solidárního a rozmanitého světa funguje jako spojení, jako společná [[naděje]], kterou sdílejí [[Marxismus|marxisté]] a anarchisté, radikální [[Křesťan|křesťané]] a levicoví environmentalisté, jakož i značná část dělnických, rolnických, feministických a domorodých hnutím. – [[Michael Löwy]] <ref>NEUPERT-DOPPLER, A. Utopie: vom Roman zur Denkfigur. [s. l.]: Schmetterling Verlag, 2015</ref>
* Slovo [[utopie]] dnes slouží jako pohodlný způsob diskreditace. Pokud žijeme v době, kdy utopie je nadávka, pak to svědčí o nás samých, o tom, že doopravdy nevěříme ani ve stávající řád, ani v jeho alternativu. – Michael Hauser <ref> Michael Hauser: Proč potřebujeme utopii? - Deník Referendum</ref>
* Fiktivní svět, který umožňuje získat odstup od přítomnosti a vyjádřit ideálnost bytí v jiném životě, v jiném čase, v jiném prostoru, je téma prastaré. Teprve [[Utopie]] [[Thomas More|Thomase Mora]] z roku 1516 však kodifikuje žánr: co možná zevrubný popis institucí a mravů imaginární země, v níž ideální vláda řídí společenství šťastných jedinců. Politická správa (moudrý diktátor, ctnostná vládnoucí třída nebo rovnostářství a absence vší hiearchie), role náboženství (jeho zánik či osvícená, event. zbrusu nová religiozita), státní ekonomie (buď nulová, po vzoru edenské zahrady, nebo naopak striktně plánované hospodářství v rukou blahovolných expertů), vlastnictví (resp. způsob nabývání majetku), rodina (resp. sexualita) a výchova (resp. přístup ke vzdělání) budou napříště bezmála povinnými figurami. – Patrik Ouředník <ref>Patrik Ouředník: Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem.</ref>
* Obecně má [[utopie]] pozitivní význam jako útvar, který představuje ideální lidskou společnost, normativní společenský ideál (regulativní idea) dokonalé kvality. [[Utopie]] se přibližují k morálnímu, společenskému ideálu konkrétních společností. Každá společnost nutně předkládá určité představy o společenském [[Dobro|dobru]], což pouze dokazuje existenci utopismu jako univerzální ideje pro všechny [[Kultura|kultury]], které mají určité psané či nepsaná pravidla. – [[Lukáš Perný]] <ref>PERNÝ, L. Utópie a utopizmus – univerzálny produkt ľudského myslenia, kultúrno-umelecký text alebo plán na spoločenskú reformu? 2019</ref>
* Představy o utopické společnosti není nutné nechávat nedohledné budoucnosti. V myšlení i praxi se dají konkrétní [[utopie]] rozvíjet už dnes. – Jakub Ort <ref>https://a2larm.cz/2019/08/konkretni-utopie-jako-koncept-pro-radikalni-politiku/</ref>
* [[Utopie]] je virtuální prostor, nereálná realita, nepřítomná přítomnost, alterita bez identity. [[Utopie]] je vše, co se odehrává na jiném místě nebo v jiném čase, příslib, náznak, naděje, noční můra, zlý [[sen]]. Utopie je stav, který je nám navždy uzavřen, stav, k němuž nevyhnutelně směřujeme. – Patrik Ouředník <ref>Patrik Ouředník: Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem.</ref>
 
 
== Reference ==