Laco Novomeský: Porovnání verzí

* Nerozuměli jste snad doslovně stoleté slovenštině [[Ľudovít Štúr|Štúrovej]]? Tato nejjasnější hlava, říká v podstatě toto: Nejlépe se vykořisťuje [[lid]] nevědomý a zaostalý. <br />{{Cizojazyčně|sk|''Nerozumeli ste azda doslovne storočnej slovenčine [[Ľudovít Štúr|Štúrovej]]? Táto najjasnejšia hlava, hovorí v podstate toto: Najlepšie sa zdiera a vykorisťuje ľud nevedomý a zaostalý.}}.

 

 

* Vlastní matkou evropské tragédie v letech 1933 až 1945 bylo důsledné [[Liberalismus|liberalistického]] chápání [[demokracie]], které ovládlo západní [[Evropa|Evropu]]. Banskobystrický príhovor, 1945 <ref>PERNÝ, Lukáš: Kultúrna revolúcia Laca Novomeského. Bratislava : Spoločnosť Ladislava Novomeského, 2017</ref> <br />''{{Cizojazyčně|sk|Vlastnou matkou európskej tragédie v rokoch 1933 až 1945 bolo dôsledné liberalistické chápanie demokracie, ktoré ovládlo západnú Európu.}}

* ... u všech trpkých a trapných, ďesných a dalších zkušenostech, třeba říci nahlas, že byl a je rozdíl mezi [[Socialismus|socialismem]] a [[Fašismus|fašismem]], pokud chcete i mezi [[Stalin|Stalinem]] a Hitlerem. Je pravda, jsou zde zjevy a znaky lákající k porovnávání: jeden i druhý byl "nadčlověkem", předmětem zbožštění ... autokratickí ... disponovaly hrdelní soudy a lágry, zavrhovali konkrétně směrování umění ... no u všech těch zkušenostech, ještě i jiných podobnostech, byl propastný rozdíl mezi společenskými třídami na jejichž čele stáli. A tyto rozdílné povahy tříd, jejich cílů, historického poslání důrazně varují před porovnáváním [[Stalin|Stalina]] s Hitlerem, dokonce před vkládáním znaménka rovnosti mezi [[socialismus]] a [[fašismus]]. Rejdy kultu Stalinovy ​​osobnosti šly na účet třídy a její pokrokového poslání, jejíž byly cizí a která je nepotřebuje. Kdežto Hitlerovy ve prospěch třídy a její příživnické a reakční pozice, která jinou volbu neměla a potřebovala jejich v zájmu udržení a prodloužení své moci. <ref>NOVOMESKÝ, L. Splátka veľkého dlhu. Bratislava: Nadácia V. Clementisa. 1992.ISBN 80-85557-06-3, s. 145</ref> <br />''{{Cizojazyčně|sk|...pri všetkých trpkých a trápnych, desných a ďalších skúsenostiach, treba povedať nahlas, že bol a je rozdiel medzi socializmom a fašizmom, ak chcete i medzi Stalinom a Hitlerom. Je pravda, sú tu zjavy a znaky lákajúce k porovnávaniu: jeden i druhý bol „nadčlovekom“, predmetom zbožštenia... autokratický... disponovali hrdelnými súdmi a lágrami, zavrhovali konkrétne smerovanie umenia... no pri všetkých tých skúsenostiach, ešte aj iných podobnostiach, bol priepastný rozdiel medzi spoločenskými triedami na čele ktorých stáli. A tieto rozdielne povahy tried, ich cieľov, historického poslania dôrazne varujú pred porovnávaním Stalina s Hitlerom, dokonca pred vkladaním znamienka rovnosti medzi socializmus a fašizmus. Výčiny kultu Stalinovej osobnosti išli na účet triedy a jej pokrokového poslania, ktorej boli cudzie a ktorá ich nepotrebuje. Kdežto Hitlerove v prospech triedy a jej príživníckej a reakčnej pozície, ktorá inú voľbu nemala a potrebovala ich v záujme udržania a predĺženia svojej moci.}}

 

* [[Socialismus]] se od [[Kapitalismus|kapitalismu]] odlišuje tím - a to i slíbil - že zvedá závory, které [[kapitalismus]] už zvednout nemohl. ... Lidé přijali [[socialismus]] mimo jiné v naději, že otevře cestu k takové [[Svoboda|svobodě]] myšlení a projevu, jakou jim [[kapitalismus]] neotevřel ... disciplína se musí uplatňovat uvnitř mechanismu, který se bude budovat na [[Svoboda|svobodě]] projevu a ne na její omezování. ... kulturu země málokdy vytvářely [[Spisovatel|spisovatelé]] oficiální ... od III. sjezdu se, pravda, stalo velmi mnoho. [[Jaroslav Seifert|Seifert]] je národním umělcem, Holan vyšel a rozebrali ho atd. Uznal se jednoduše faktický stav. Současně vzniklo rozsáhlé široké pole pro pokrokovou a progresivní tendenci. ... jenže všechny tyto velké plus existují k tomu, co bylo, a nikoli ve vztahu k tomu, co mělo být. ... úkolem [[Spisovatel|spisovatelů]] bude umožnit a zajistit zcela svobodný projev v nejdokonalejší míře ... jde mi o to, aby se dnešní [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|Dostojevskij]] mohl stát Dostojevským, aby mohl říci své slovo v krizi lidí i v socialistické společnosti. ... Mluvím o Dostojevském ne pro jeho názory, ale proto, že je to pojem, ne pro jeho pravoslávnosť, ale proto, co dal [[Lidstvo|lidstvu]] .... Žádný řád přece není [[Dokonalost|dokonalý]], na to jsme si už zvykli. A co se společností, která se dusí ve vlastní spokojenosti? To je tragédie sovětské [[Literatura|literatury]]. Nelze přece řešit věci tak, že namísto [[Stalin|Stalina]] budeme citovat [[Lenin|Lenina]] ... <ref>NOVOMESKÝ, L. Splátka veľkého dlhu. Bratislava: Nadácia V. Clementisa. 1992. ISBN 80-85557-06-3, s.383-384</ref> <br />''{{Cizojazyčně|sk|Socializmus sa od kapitalizmu odlišuje tým – a to aj sľúbil – že dvíha závory, ktoré kapitalizmus už zdvihnúť nemohol. ... Ľudia prijali socializmus okrem iného aj v nádeji, že otvorí cestu k takej slobode myslenia a prejavu, akú im kapitalizmus neotvoril ... disciplína sa musí uplatňovať vnútri mechanizmu, ktorý sa bude budovať na slobode prejavu a nie na jej obmedzovaní. ...kultúru krajiny málokedy vytvárali spisovatelia oficiálni... od III. zjazdu sa, pravda, stalo veľmi veľa. Seifert je národným umelcom Holan vyšiel a rozobrali ho atď. Uznal sa jednoducho faktický stav. Súčasne vzniklo rozsiahle široké pole pre pokrokovú a progresívnu tendenciu. ... lenže všetky tieto veľké plus existujú k tomu, čo bolo, a nie vo vzťahu k tomu, čo malo byť. ...úlohou spisovateľov bude umožniť a zabezpečiť celkom slobodný prejav v najdokonalejšej miere ... ide mi o to, aby sa dnešný Dostojevskij mohol stať Dostojevským, aby mohol povedať svoje slovo v kríze ľudí aj v socialistickej spoločnosti. ... Hovorím o Dostojevskom nie pre jeho názory, ale preto, že je to pojem, nie pre jeho pravoslávnosť, ale preto, čo dal ľudstvu .... Nijaký poriadok predsa nie je dokonalý, na to sme si už zvykli. A čo so spoločnosťou, ktorá sa dusí vo vlastnej spokojnosti? To je tragédia sovietskej literatúry. Nemožno predsa riešiť veci tak, že namiesto Stalina budeme citovať Lenina...}}

* [[Socialismus]] bez [[demokracie]] prostě nemůže existovat, dokonce na příkladě předmnichovské republiky se mi žádá říct, že sama [[demokracie]] je jen taková silná a ve společnosti zakotvena, jak silný a společensky zakotvený je [[socialismus]] v ní. A když i potřebuje, ba mu i přiznáváme jisté nedemokratické práva na to, aby svou moc posílil a bezpečně upevnil, nepřiznává je do aleluja, navěky, ale jen na vymezený čas, který v různých zemích může a musí být rozličný. Jinak se z vlády [[Lid|lidu]] stává vláda nad lidem a ze socialismu v takové pseudo jen nepříliš přitažlivá karikatura socialismu. ... [[Demokracie]] v prvním desetiletí republiky měla kardinální nedostatky. Nevěděla přemoci mocnou vládu bohatých tříd nad ní, vládu finanční oligarchie, nevěděla vyřešit národnostní otázku v ní, t. j. aby Slováci a Češi vládli jako rovní s rovnými ... <ref>NOVOMESKÝ, L. Splátka veľkého dlhuII.Bratislava: Nadácia V. Clementisa. 1992. ISBN 80-8555-06-3,s.170-176</ref> <br />''{{Cizojazyčně|sk|Socializmus bez demokracie proste nemôže existovať, dokonca na príklad predmníchovskej republiky sa mi žiada povedať, že sama demokracia je len taká silná a v spoločnosti zakotvená, ako silný a spoločensky zakotvený je socializmus v nej. A keď aj potrebuje, ba mu aj priznávame isté nedemokratické práva na to, aby svoju moc posilnil a bezpečne upevnil, nepriznávame ich do aleluja, naveky, ale len na vymedzený čas, ktorý v rozličných krajinách môže a musí byť rozličný. Inak sa z vlády ľudu stáva vláda nad ľudom a zo socializmu v takejto pseudodemokracii len neveľmi príťažlivá karikatúra socializmu. ... Demokracia v prvom desaťročí republiky mala kardinálne nedostatky. Nevedela premôcť mocnú vládu bohatých tried nad ňou, vládu finančnej oligarchie , nevedela vyriešiť národnostnú otázku v nej, t. j. aby Slováci a Česi vládli ako rovní s rovnými...}}