Thomas More: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + link |
|||
Řádek 7:
== Výroky ==
* Umírám jako věrný [[služebník]] [[král]]e, ale především jako [[služebník]] Boží.<br />''{{Cizojazyčně|en|I die the king's faithful servant, but God's first.}}''<ref>HOFFMAN, Paul Gray. ''The Essentials of Freedom : The Idea and Practice of Ordered Liberty in the Twentieth Century as explored at Kenyon College.'' Kenyon College : 1960, str. 43. [http://books.google.cz/books?hl=cs&id=Q6-wAAAAIAAJ&q=king%27s+servant+Thomas+More#search_anchor Dostupné online.]</ref>
* Dokud je tu [[vlastnictví]] a dokud [[peníze]] budou mírou všeho, nemyslím si, že národ možná vést ať [[Spravedlnost|spravedlivě]], nebo šťastně: ne [[Spravedlnost|spravedlivě]], protože nejlepší věci dostávají nejhorší lidé; ani šťastně, protože vše se přerozděluje jen hrstce (a dokonce ani ta neni v každém ohledu šťastná), zatímco zbytek žije v absolutní bídě. ... cesta k veřejnému blahu je totiž prohlášení majetkové [[Rovnost|rovnosti]]. ... ať už jde o jakýkoliv velký národ, bohatství se vždy dělí jen mezi pár vyvolených, zatímco ostatním zůstává bída. Takže zde budou dvě vrstvy lidí, ti, kteří si zaslouží, aby se jejich osud změnil -to jsou ti zbyteční, zlomyslní a zlí ... a pak jsou tu ti, kteří slouží více veřejnosti než sobě, upřímní a dobří lidi. <ref>Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 76</ref>
* V Utopii má každý člověk právo na všechno, všichni vědí, že pokud veřejné sklady jsou plné, nikomu nebude chybět nic. Protože mezi nimi [[Rovnost|neexistuje nerovné rozdělování]], tak nikdo není chudý, nikomu nic nechybí, a přestože nikdo nemá nic, jsou všichni bohatí. Vždyť co může člověka udělat bohatším, než vést klidný a radostný život bez úzkosti. <ref>Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 81</ref> <br />''{{Cizojazyčně|en|...but in Utopia, where every man has a right to everything, they all know that if care is taken to keep the public stores full no private man can want anything; for among them there is no unequal distribution, so that no man is poor, none in necessity, and though no man has anything, yet they are all rich; for what can make a man so rich as to lead a serene and cheerful life, free from anxieties...}}
* Konáním dobrých skutků si člověk pojistí [[štěstí]], které přijde po [[Smrt|smrti]]. <ref>Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 87</ref> <br />''{{Cizojazyčně|en|...believing that by the good things that a man does he secures to himself that happiness that comes after death...}}
Řádek 15:
* [[Luxus]] se rozmáhá zarovno s [[Chudoba|chudobou]] a utrpením. <ref>Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 91</ref> <br />'' Luxury likewise breaks in apace upon you to set forward your poverty and misery. <ref>MORE, Thomas (ed. Henry Morley): Utopia. 1901 Cassell & Company Edition, 1901. Online: Project Guttenberg, https://www.gutenberg.org/files/2130/2130-h/2130-h.htm</ref>
* Vůbec jejich úřady netrápí občany zbytečnou prací proti jejich vůli, protože jejich státní zřízení především sleduje ten jediný cíl, aby se stlačením fyzické služebnosti, pokud to připouští veřejný zájem, všem občanům dostávalo co nejvíce času pro svobodné vzdělávání ducha. Neboť v něm spočívá podle jejich přesvědčení životní štěstí. <ref>MORE, Thomas: ''Utopie''; [http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf PDF], str. 26</ref>
* Ale ze všech první a základní spor je o to, v čem, zda v jediném, či ve více věcech spočívá lidské štěstí. V tomto problému jsou, jak se zdá, více než je [[Spravedlnost|spravedlivo]], nakloněni na stranu, která je stoupenkyní rozkoše, kterou vymezují buď celé lidské štěstí, nebo aspoň hlavní jeho část. Ba - a to budí ještě větší podiv - i od náboženství, které je vážné, přísné, takřka chmurné a stroze chladné, požadují, aby přispívalo k podpoře tohoto tak choulostivého názoru. Nikdy totiž nerokují o štěstí, aby s racionální filozofií nespojovali některé principy vzaté z náboženství, a soudí, že bez nich je rozum sám o soběkusý a nedostačující k vypátrání pravého štěstí. Ty principy jsou takovéto: duše lidská je nesmrtelná a dobrodiním božím zrozená ke štěstí; našim ctnostem a dobrým činům jsou po skončení vezdejšího života určeny odměny, mrzkostem tresty. Třebaže jsou tato tvrzení vzata z oboru náboženství, přece myslí Utopijští, že lze rozumovou cestou dospět k nutnosti uvěřit v ně a přiznat jejich platnost. <ref>MORE, Thomas: ''Utopie''; [http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf PDF], str. 30</ref>
* Rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí. <ref>MORE, Thomas: ''Utopie''; [http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf PDF], str. 30</ref>
* Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá [[štěstí]], nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou [[Ctnost|ctností]], v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu [[štěstí]]. Utopijští totiž vymezují [[ctnost]] takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil [[bůh]] -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k [[Láska|lásce]] a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni [[štěstí]]; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou. <ref>MORE, Thomas: ''Utopie''; [http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf PDF], str. 30</ref>
| |||