Člověk: Porovnání verzí

Odebráno 22 bajtů ,  před 9 měsíci
→‎V dílech: abcde; self linky
(10x ve vyrocich >> v dilech)
(→‎V dílech: abcde; self linky)
 
 
* '''[[Člověk''']] je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – [[Plotinos]]<ref> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref>.
* '''Člověk''' nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [[Člověk]] je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého '''člověka'''. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
* '''[[Člověk''']] je zvíře, které nutně potřebuje [[výchova|výchovu]]. <br /> [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
* V něm, totiž v '''člověku''', je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
* '''[[Člověk''']] nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [[Člověk]] je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého '''[[člověka''']]. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
* Neboť '''člověk''' není to nejlepší ve [[vesmír]]u. – [[Aristotelés]].<ref>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref>.
* '''Člověku'''[[Člověk]]u, který si zlomil nohu, můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
* '''Člověk''' je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – [[Plotinos]]<ref> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref>.
* '''[[Člověk''']]: [[živočich]], který může [[slib]]ovat. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref>.
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich '''[[člověk''']] rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
* Neboť '''[[člověk''']] není to nejlepší ve [[vesmír]]u. – [[Aristotelés]].<ref>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref>.
* Pole [[filosofie]] v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# Co je '''[[člověk''']]? .<br />[[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
* Prostřednictvím '''člověka'''[[člověk]]a se nemožné tlačí na realitu. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref>
* '''Člověk''' je zvíře, které nutně potřebuje [[výchova|výchovu]]. <br /> [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
* V něm, totiž v '''člověku'''[[člověk]]u, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
* '''Člověku''', který si zlomil nohu, můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
* '''Člověk''': [[živočich]], který může [[slib]]ovat. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref>.
* Prostřednictvím '''člověka''' se nemožné tlačí na realitu. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref>
 
=== Talmud ===
5 205

editací