Štěstí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Neozdrojované: delink; format |
presun 1x: ve vyrocich >> v dilech; kosmeticke |
||
Řádek 9:
* Devět [[Desetina|desetin]] našeho [[štěstí]] spočívá ve [[zdraví]].<ref> Schopenhauer, Arthur: Životní moudrost. Praha, Hendrich 1941, str. 27</ref> — [[Arthur Schopenhauer]]
* Konáním dobrých [[Skutek|skutků]] si člověk pojistí [[štěstí]], které přijde po [[smrt]]i.<ref>Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 87</ref> — [[Thomas More]]
* Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá [[štěstí]], nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou [[Ctnost|ctností]], v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu [[štěstí]]. Utopijští totiž vymezují [[ctnost]] takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil [[bůh]] -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k [[Láska|lásce]] a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni [[štěstí]]; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou. — Thomas More <ref>MORE, Thomas: ''Utopie''; [http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf PDF], str. 30</ref>▼
* Mne vždy bavilo dělat dobročinné [[práce]] pro staré [[Lidé|lidi]] a pro postižené [[děti]]. [[Štěstí]]m je pro mne a mou [[Žena|ženu]] [[skutečnost]], že se dokážeme vzájemně tolerovat i po padesáti [[Léta|letech]]. Nebo dokonce víc než tolerovat.<ref>http://www.wintonfilm.com/cs/pribeh.html</ref> — [[Nicholas Winton]]
* Myslím, že hodně [[štěstí]] vám přinesou [[děti]], ale taky hodně [[neštěstí]], když se jim nedaří. Myslím, že [[štěstí]] přináší, když se vám daří dělat to, co máte rádi.<ref>http://www.wintonfilm.com/cs/pribeh.html</ref> — [[Nicholas Winton]]
Řádek 91 ⟶ 90:
* Každý [[člověk]] chce být šťastný, ale aby takový mohl být, nejprve musí vědět, co je [[štěstí]]. [[Štěstí]] přirozeného [[člověk]]a je tak jednoduché jako jeho [[život]]. Spočívá v tom, aby netrpěl, aby byl zdravý, svobodný a měl, co potřebuje.<ref>ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 207</ref><br
/>— [[Jean-Jacques Rousseau]], ''[[Dílo:Emil aneb O výchově|Emil aneb O výchově]]''
▲* Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá [[štěstí]], nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou [[Ctnost|ctností]], v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu [[štěstí]]. Utopijští totiž vymezují [[ctnost]] takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil [[bůh]] -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k [[Láska|lásce]] a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni [[štěstí]]; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.
name="utopie" /><br
/>— [[Thomas More]], ''[[Dílo:Utopie|Utopie]]''
* Sladké [[iluze]], sladké [[přelud]]y. Poslední [[útočiště]] nešťastných! Ach, pokud je to možné nahraďte nám [[skutečnost]]! Jste přece ještě čímsi pro ty, pro které už [[štěstí]] neexistuje.<ref>Jean Jacques Rousseau: Júlia alebo Nová Heloisa</ref><br
/>— [[Jean-Jacques Rousseau]], ''Julia aneb Nová Heloisa''
Řádek 159 ⟶ 161:
| strany = 361–363
}}
</ref>
<ref name="utopie">
MORE, Thomas: ''Utopie''; [http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf PDF], str. 30
</ref>
</references>
| |||