Člověk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Nedoložené: delink; sjednoceni formatu |
v dilech: format (cast) |
||
Řádek 81:
name="hovory-u-stolu" /><br
/>— [[Martin Luther]], ''Hovory u stolu''
* [[Člověk]] je uprostřed mezi [[Bůh|bohy]] a [[Zvíře|zvířaty]], přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, [[Jiný|jiní]] oněm, a [[Jiný|jiní]] zůstávají mezi, ti mnozí.<ref▼
name="enneades" /><br
/>— [[Plotinos]], ''Enneadés''▼
name="anthropologie" /><br
* [[Člověk]] nemůže žít bez [[Láska|lásky]]. Je sám sobě nepochopitelnou [[bytost]]í a jeho [[život]]u chybí [[smysl]], nepozná-li [[Láska|lásku]], nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastní-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně [[druhý]]m. … [[Člověk]] je základní [[Cesta|cestou]], po níž [[církev]] jde … , je také [[Cesta|cestou]] pro každého [[člověka]].<
name="redemptor-hominis" /><br
* [[Člověk]]: [[živočich]], který může slibovat.<ref▼
name="genealogie-der-moral" /><br
/>— [[Friedrich Nietzsche]], ''Genealogie der Moral''▼
* [[Člověk]]u, který si zlomil [[Noha|nohu]], můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat [[vaz]].<
name="anthropologie-2" /><br
* [[Smrt]] jednoho [[člověk]]a je [[katastrofa]], sto tisíc [[mrtvý]]ch je [[statistika]].<ref
group="pozn.">Varianta „Když zemře jeden [[člověk]], je to [[tragédie]], když zemře milion [[Lidé|lidí]], je to [[statistika]]." bývá připisována [[Josif Vissarionovič Džugašvili|J. V. Stalinovi]], ale bez přesvědčivých dokladů, [[Josif Vissarionovič Džugašvili#Neautentické a sporné|viz]].</ref><br
Řádek 92 ⟶ 107:
▲* [[Člověk]] je uprostřed mezi [[Bůh|bohy]] a [[Zvíře|zvířaty]], přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, [[Jiný|jiní]] oněm, a [[Jiný|jiní]] zůstávají mezi, ti mnozí.<ref
> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref><br▼
▲/>— [[Plotinos]], ''Enneadés''
▲* [[Člověk]] je [[zvíře]], které nutně potřebuje [[Výchova|výchovu]].<br
▲/>— [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
▲* [[Člověk]] nemůže žít bez [[Láska|lásky]]. Je sám sobě nepochopitelnou [[bytost]]í a jeho [[život]]u chybí [[smysl]], nepozná-li [[Láska|lásku]], nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastní-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně [[druhý]]m. … [[Člověk]] je základní [[Cesta|cestou]], po níž [[církev]] jde … , je také [[Cesta|cestou]] pro každého [[člověka]].<br
▲/>— [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
▲* [[Člověk]]u, který si zlomil [[Noha|nohu]], můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat [[vaz]].<br
▲/>— [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
▲* [[Člověk]]: [[živočich]], který může slibovat.<ref
> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref><br▼
▲/>— [[Friedrich Nietzsche]], ''Genealogie der Moral''
* Dvě [[věc]]i naplňují [[mysl]] vždy novým a rostoucím [[úžas]]em a [[Úcta|úctou]], čím častěji a více o nich [[člověk]] rozjímá: hvězdné [[nebe]] nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br
/>— [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
Řádek 284 ⟶ 287:
<ref name="tucholsky">
TUCHOLSKY, Kurt. ''Lerne lachen ohne zu Weinen''. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.][https://de.wikisource.org/wiki/Franz%C3%B6sischer_Witz – dostupné též online]
</ref>
<ref name="enneades">
</ref>
<ref name="anthropologie">
Immanuel Kant. ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
</ref>
<ref name="anthropologie-2">
Immanuel Kant. ''Refl. zur Anthropologie'', AA VII.239.
</ref>
<ref name="redemptor-hominis">
Jan Pavel II., ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
</ref>
<ref name="genealogie-der-moral">
</ref>
</references>
|