Člověk: Porovnání verzí

Přidáno 919 bajtů ,  před 8 měsíci
→‎V dílech: format (cast)
(v dilech: format (cast))
(→‎V dílech: format (cast))
/>nazírat [[věc]]i minulé i&nbsp;příští,<br
/>zajisté nechtěl, aby božský [[rozum]]<br
/>v&nbsp;nás zahníval a&nbsp;tlel.<brref
name="hamlet" /><br
/>— [[William Shakespeare]], ''[[Dílo:Hamlet|Hamlet]]'', III,4,33.
* Co udělají dvě [[Koza|kozy]], potkají-li se na uzoučké [[Lávka|lávce]], která vede přes [[Voda|vodu]]? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, [[lávka]] je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a&nbsp;utopit se. Co tedy udělají? [[Příroda|Přírodou]] je jim dáno, že si jedna lehne a&nbsp;nechá tu [[Druhý|druhou]] po sobě přejít. Obě tak zůstanou v&nbsp;[[Pořádek|pořádku]]. Stejně by se měl chovat [[člověk]] k&nbsp;[[člověk]]u a&nbsp;nechat se spíš pošlapat, než aby se s&nbsp;[[druhý]]m vadil, přel a&nbsp;vedl [[boj]].<ref
name="hovory-u-stolu" /><br
name="anthropologie-2" /><br
/>— [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie''
* Dvě [[věc]]i naplňují [[mysl]] vždy novým a&nbsp;rostoucím [[úžas]]em a&nbsp;[[Úcta|úctou]], čím častěji a&nbsp;více o&nbsp;nich [[člověk]] rozjímá: hvězdné [[nebe]] nade mnou a&nbsp;mravní [[zákon]] ve mně.<brref
name="kritika-praktickeho-rozumu" /><br
/>— [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
* Neboť [[člověk]] není to nejlepší ve [[vesmír]]u.<ref
name="etika-nikomachova" /><br
/>— [[Aristotelés]], ''Etika Nikomachova''
* [[Pole]] [[filosofie]] v&nbsp;tomto světoobčanském [[význam]]u lze převést na následující [[Otázka|otázky]]:<br
/>1. Co mohu vědět?<br
/>2. Co mám činit?<br
/>3. V&nbsp;co mohu doufat?<br
/>4. Co je [[člověk]]?<brref
name="logik" /><br
/>— [[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
* Prostřednictvím[[Prostřednictví]]m [[člověk]]a se [[nemožné]] tlačí na [[Realita|realitu]].<ref
name="oeuvres" /><br
/>— [[Paul Valéry]], ''Œuvres''
* [[Smrt]] jednoho [[člověk]]a je [[katastrofa]], sto tisíc [[mrtvý]]ch je [[statistika]].<ref
group="pozn.">Varianta „Když zemře jeden [[člověk]], je to [[tragédie]], když zemře milion [[Lidé|lidí]], je to [[statistika]]." bývá připisována [[Josif Vissarionovič Džugašvili|J.&nbsp;V.&nbsp;Stalinovi]], ale bez přesvědčivých dokladů, [[Josif Vissarionovič Džugašvili#Neautentické a sporné|viz]].</ref><br
/>— [[A. N. Rybakov]], ''Děti Arbatu'', výrok postavy Stalina<ref
group="pozn.">Nejde o výrok historického J. V. [[Josif Vissarionovič Džugašvili|Stalina]]. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova ''Děti Arbatu'' (1987). Ve svých vzpomínkách (''Roman-vospominanije'', 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel, [[Josif Vissarionovič Džugašvili#Neautentické a sporné|viz]].</ref>
* V&nbsp;něm, totiž v&nbsp;[[člověk]]u, je založeno veškeré viditelné i&nbsp;neviditelné [[stvoření]]. Proto je nazýván „[[Dílna|dílnou]] všeho“, neboť v&nbsp;něm je obsaženo vše, krom [[Bůh|Boha]]. Z&nbsp;téhož [[důvod]]u bývá rovněž označován jako „[[střed]]“, neboť v&nbsp;sobě jako [[tělo]] a&nbsp;[[duše]] zahrnuje a&nbsp;sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž [[duchovnost]] a&nbsp;[[tělesnost]].<brref
 
name="perifyseon" /><br
 
/>— [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
* Dvě [[věc]]i naplňují [[mysl]] vždy novým a&nbsp;rostoucím [[úžas]]em a&nbsp;[[Úcta|úctou]], čím častěji a&nbsp;více o&nbsp;nich [[člověk]] rozjímá: hvězdné [[nebe]] nade mnou a&nbsp;mravní [[zákon]] ve mně.<br
/>— [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
* Neboť [[člověk]] není to nejlepší ve [[vesmír]]u.<ref
>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref><br
/>— [[Aristotelés]], ''Etika Nikomachova''
* [[Pole]] [[filosofie]] v&nbsp;tomto světoobčanském [[význam]]u lze převést na následující [[Otázka|otázky]]:<br
/>1. Co mohu vědět?<br
/>2. Co mám činit?<br
/>3. V&nbsp;co mohu doufat?<br
/>4. Co je [[člověk]]?<br
/>— [[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
* Prostřednictvím [[člověk]]a se [[nemožné]] tlačí na [[Realita|realitu]].<ref
>Paul Valéry.''Œuvres'' II (1941), éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref><br
/>— [[Paul Valéry]], ''Œuvres''
* V&nbsp;něm, totiž v&nbsp;[[člověk]]u, je založeno veškeré viditelné i&nbsp;neviditelné [[stvoření]]. Proto je nazýván „[[Dílna|dílnou]] všeho“, neboť v&nbsp;něm je obsaženo vše, krom [[Bůh|Boha]]. Z&nbsp;téhož [[důvod]]u bývá rovněž označován jako „[[střed]]“, neboť v&nbsp;sobě jako [[tělo]] a&nbsp;[[duše]] zahrnuje a&nbsp;sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž [[duchovnost]] a&nbsp;[[tělesnost]].<br
/>— [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
 
=== Talmud ===
<ref name="genealogie-der-moral">
Friedrich Nietzsche. ''Genealogie der Moral'', 2.1.
</ref>
<ref name="hamlet">
{{Citace monografie
| příjmení = Shakespeare
| jméno = William
| odkaz na autora = William Shakespeare
| titul = Hamlet
| překladatelé = Martin Hilský
| vydavatel = Knižní klub
| místo = Praha
| rok = 2002
| vydání =
| počet stran =
| isbn =
| kapitola = III,4,33
}}
</ref>
<ref name="kritika-praktickeho-rozumu">
[[Immanuel Kant, KANT, Immanuel]]. ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
</ref>
<ref name="logik">
[[Immanuel Kant, KANT, Immanuel]]. ''Logik'', AA IX.25.
</ref>
<ref name="etika-nikomachova">
> [[Aristotelés]]. ''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref><br.
</ref>
<ref name="oeuvres">
> Paul Valéry.''Œuvres'' II (1941), éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref><br.
</ref>
<ref name="perifyseon">
Joannes Eriugena. ''Perifyseon'', 5,20.
</ref>
</references>
5 205

editací