Thomas Hobbes: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Nadbytečný parametr
Bez shrnutí editace
Řádek 13:
* V době, v níž žijí bez obecné moci, která by je všechny držela na uzdě, se lidé nacházejí v onom stavu, jemuž se říká válka, a to ve válce každého proti každému.<ref name="leviathan"/>
* Lidský život je osamělý, ubohý, ohavný, zvířecí a krátký.<ref name="leviathan"/>
* Nejčastěji se příčiny touhy lidí navzájem si ubližovat rodí z toho, že mnozí lidé současně dychtí po téže věci, kterou nemohou ani společně užívat ani rozdělit; z toho vyplývá, že ji musí dostat silnější ao tom, kdo je silnější, musí rozhodnout boj. (138) <ref name="ocloveku">HOBBES, T. ''O človeku''. Bratislava: Kaligram, 2011</ref>
* Pohrdání bohatstvím (nejen tím největším) je krásné; je známkou člověka nemajícího potřebu ani bohatství malého. Láska k penězům je projev ošklivosti: je projevem člověka, kterého lze úplatkem zlákat k čemukoli. <ref name="ocloveku"/>
* Nejvyšší dobro nebo jak se říká, štěstí a konečný cíl není lze nalézt v tomto životě. Kdyby tu poslední cíl už byl, nic bychom si nepřáli, po ničem bychom netoužili. ... Neboť život je neustálý pohyb, který kdykoliv nemůže postupovat přímo, mění se v pohyb kruhový. Thomas Hobbes, O touze a odporu, 109 <ref name="ocloveku"/>
* Když vidíme, že příroda vyzbrojila některé živé bytosti zuby, jiné rohy a další rukama, aby ubližovali nepříteli, tak zneužití řeči je také, když někomu ubližujeme jazykem ... existují 4 druhy zneužití řeči: 1. když lidé zaznamenávají své myšlenky nesprávně tak, že nejsou důslední ve významu slov a tak lžou sami sebe. 2. když používají metaforicky tedy v jiném významu, než jaký mají ve skutečnosti, a tak pletou druhých. 3. když jako svou vůli slovně deklarují to, co jejich vůlí není. 4. když je používají aby si navzájem ubližovali. (32) <ref name="ocloveku"/>
* Pramenem všech myšlenek je to, co nazýváme smysly. (15) <ref name="ocloveku"/>
* Pokud je věc v klidu, tak zůstane v klidu navždy, dokud jí nepohne něco jiného. (16) <ref name="ocloveku"/>
* Dojem vyvolaný věcmi, po kterých toužíme nebo se jich bojíme, je silný a trvalý, nebo (pokud na čas ustoupí) se rychle vrací zpět. Někdy je tak silný, že nám brání v spánku a narušuje jej. Z touhy vyvěrá myšlenka na určité prostředky, o kterých jsme se již přesvědčili, že přinášejí něco podobného, ​​o co sami usilujeme .. (25) <ref name="ocloveku"/>
* Představy spících lidí nazýváme sny. (18) <ref name="ocloveku"/>
* Touha po dobře druhého je přízeň, dobrá vůle, dobročinnost. Touha po bohatství - chamtivost. Touha po nadřazenosti - ctižádostivost. Touha po věcech - ješitnost. Láká k lidem kvůli jejich společnosti - laskavost. Láska k lidem pouze pro uspokojení smyslů - přirozená žádostivost. Láska k jednomu člověku s touhou být milován pouze jím - vášnivá láska. (53) <ref name="ocloveku"/>
* Náhlá deprese - náhlá ztráta naděje nebo opory moci. (55) <ref name="ocloveku"/>
* Ctnost - něco co se cení pro její dobrou pověst. (64) <ref name="ocloveku"/>
* Veřejné uznání člověka jako hodnota, jakou mu připisuje stát je důstojnost. Hodnota člověka je jeho cena. (82) <ref name="ocloveku"/>
* Štěstí, pokud je trvalé, je úctyhodné jako znak přízně Boha. Neštěstí a ztráty jsou potupné. Chudoba je potupná. (85) <ref name="ocloveku"/>
* Štěstí je neustálý postup touhy od jednoho objektu k druhému a dosažení jednoho je jen prostředkem k druhému. (91) <ref name="ocloveku"/>
* Spravedlnost je založena na domluvě aby lidé plnily své úmluvy. Když však byla uzavřena úmluva, jeho porušení je nespravedlivé. (133) Spravedlnost činů dělí autoři na komunatívní (rovnost hodnoty věcí, které jsou předmětem smlouvy) a distributivní (rozdělení stejného prospěchu lidem se stejnými zásluhami). (139) <ref name="ocloveku"/>
* Družnost je opakem tvrdohlavosti, nespoločenskosti. (141) <ref name="ocloveku"/>
* ... moudrost se nezískává čtením knih, ale lidí. A tak ti, co obvykle nevědí dokázat svou moudrost jinak, velmi rádi předvádějí, co vyčetli v druhých lidech tím, že jejich poza záda nemilosrdně haní. ... Existuje však i jiný výrok. Nosce teipsum! Čti v sobě samém. ... učí nás v důsledku podobnosti myšlenek a vášní jednoho člověka myšlenkám a citem druhého každý, kdo nahlédne do svého nitra a zváží, co dělá, když myslí, uvažuje, soudí, doufá, bojí se atd. .. Mluvím o podobnosti vášní, které mají všichni lidé stejné - touha, strach, naděje ... rysy lidského nitra, poškrvnené a pokřivené přetvářkou, lží a falší, jsou čitelné pouze pro toho, kdo zkoumá lidská srdce. "(12 - 13) <ref name="ocloveku"/>
 
== Reference ==