Ticho: Porovnání verzí
stav bez hluku nebo jakéhokoli zvuku
Smazaný obsah Přidaný obsah
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 6. 1. 2021, 06:19
Ve výrocích
- Dnešní člověk nemá rád ticho, proto kolem něj pořád hraje televize, proto každý druhý chodí se sluchátky na uších. V tichu se totiž mohou do vaší mysli vtírat myšlenky, které nejsou tak úplně příjemné.[1]
— Prokop Siostrzonek - Naslouchej zvukům ticha.[2]
— Paul Simon
- Ticho je univerzální jazyk. Je to jako hudba nebo malování.
Silence is a universal language. It’s like music or painting.[3]
— Michel Hazanavicius
V dílech
- Když jsem přišel v půl sedmé domů, byt byl tichý a prázdný jako zamčený kostel. Jen z kuchyně se ozýval třískot, takže vlastně vůbec ticho nebylo, ale veliký hluk.[4]
— Ladislav Fuks, Mí černovlasí bratři - Poprvé jsem pochopil, že velikost modlitby spočívá především v tom, že na ni nepřichází odpověď, a že podobná směna nemá nic společného s nechutným obchodem. A že učit se modlitbě znamená učit se tichu. Že láska začíná teprve tam, kde už nelze čekat žádný dar. Láska je především modlitba a modlitba je ticho.[5]
— Antoine de Saint-Exupéry, Citadela - To ticho táhne chlapa do hlubin, mezi modravý stíny, kde až docela na dně svítí jenom jediný světlo: je to světlo nepoznanýho. Je třeba vědět, že svítí na hranici věčný tmy, v hloubce, ze který se už nelze vrátit…[6]
— Jaroslav Velinský, Dívka s copem
Reference
- ↑ Petr Prokop Siostrzonek: Chybí nám večeře u společného stolu. E15.cz [online]. 2011-12-23. Dostupné online.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 39.
- ↑ BERRIN, Danielle. Is silence golden? An Interview with ‘The Artist’s’ Michel Hazanavicius. jewishjournal.com [online]. 2012-02-16 [cit. 2014-03-24]. Dostupné online.
- ↑ FUKS, Ladislav. Mí černovlasí bratři. 2., V Kreditu 1.. vyd. Praha : Studio dobré nálady - nakladatelství Kredit, 1991. 100 s. ISBN 80-85279-23-1.
- ↑ SAINT–EXUPÉRY, Antoine de. Citadela. Překlad Věra Dvořáková. Praha : Vyšehrad, 2017. 440 s. Kompletní vydání. ISBN 978-80-7429-794-6. Kapitola LVI. (čeština)
- ↑ VELINSKÝ, Jaroslav. Dívka s copem. 1. vyd. Libouchec : Kapitán Kid, 2005. 12. kniha v sérii Ota Fink. Kapitola 11.
