Marxismus: Porovnání verzí

* Čeští učenci (ne ti planoucí služebníci [[Komunismus|komunistické]] moci, ani ti profesně, neli fyzicky zlikvidovaní) si vynalezli rozličné metody, jak něco uveřejnit a přitom chytře ošálit strážce ideologické čistoty. Někdy stačilo předsunout obšírný redakční komentář, například že jde o navazování na práci nějakého sovětského (stačilo i ruského a nedivil bych se, že i vymyšleného) učence, či naopak o odhalování reakční buržoazní pavědy. V 50. letech byly běžnou praxí rozmanité „úlitby“ – třeba zcela irelevantní citace z '''marx-leninských''' klasiků nebo odvolávky na usnesení posledního sjezdu komunistické strany. Čtenáři to chápali a oceňovali jako dobrý trik (to se změnilo v 70. letech, kdy by se takovou úlitbou její původce u svých kolegů znemožnil). -- [[Ivan M. Havel]]<ref>Miroslav Sígl: Vesmír slaví 140 let (Rozhovor s Ivanem M. Havlem). Knižní novinky, číslo 22, ročník X/2011, 7. 11. - 20. 11. 2011, str. 10-11, URL: http://www.sckn.cz/content/casopis/file-692.pdf</ref>

* Dnešní [[Komunistická strana Čech a Moravy|komunisté]] se stále hlásí k '''marxismu-leninismu''', což je ve své podstatě násilné učení. V [[Karl Marx|Marxově]] Manifestu se píše, že komunistických cílů lze dosáhnout jen násilným svržením celého společenského řádu. -- [[Jaromír Štětina]]<ref>Ondřej Šťastný: Jde zakázat komunisty? Mf Dnes, Publicistika, str. 14, 18. II. 2011.</ref>

* Kreditním systémem (angl. ECTS, European Credit Transfer System), který je součástí boloňského procesu, se měří údajně „student workload“, tedy pracovní objem, jaký student potřebuje pro dosažení určitého cíle. Kredity či výkonnostní body udělované za určité studentské aktivity nepředstavují tedy žádný obsahový ekvivalent studia, nýbrž porovnávají jen vynaložený pracovní [[čas]]. Patří k ironii světových dějin, že '''marxistické''' učení o hodnotě vynaložené [[práce]], která ekonomická věda s pohrdáním odsunula na smetiště dějin, se v evropských vzdělávacích plánech dočkalo radostného návratu. Hodnota studia se měří podle průměrného pracovního času, který na něj byl vynaložen. Takovouto renesanci '''marxismu''' jako jádra vzdělávací reformy, která sama sebe mylně chápe jako liberální, není možno podceňovat. -- [[Konrad Paul Liessmann]]<ref>Igor Cagáň: Varovné rešerše z Kellera a Liessmanna IV. Beo.sk, 18. VIII. 2010. URL: http://beo.sk/recenzie/1138-varovne-reserse-z-kellera-a-liessmanna-iv-</ref>

* Kulturní '''marxismus''' politické korektnosti, stejně jako ekonomický marximus, zjednodušuje celý historický vývoj jen na jedno hledisko. Ekonomický marximus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli [[politická korektnost]] tvrdí, že veškeré [[dějiny]] určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné. -- [[William Lind]]<ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 31</ref>