Dílo:Byl jsem mladistvým intelektuálem

Byl jsem mladistvým intelektuálem, režie Marek Dobeš a Štěpán Kopřiva, 1999

---

• "Všechno se totiž liší od nic jen tím, že má bytí neboli jsoucno. Něco, co by se vůbec netýkalo bytí, tedy by se žádným způsobem nejevilo jako jsoucno, by nebylo něčím, nýbrž právě ničím."
  -"A do prdele. Intelektuálové..."
• (surrealistické holčičky při skákání přes gumu)
  "Jedna, dvě,/ intouš si/ pro tě jde/ tři, čtyři/ už se k tobě blíží..."
• (zřejmě citát Hegela)
  "Když začínáme přemýšlet, nemáme k dispozici nic jiného, než myšlenku v její čisté neurčenosti, neboť k určení již patří jedno a nějaké jiné. Ale na začátku ještě nemáme žádné jiné."
• (začátek rozhovoru)
  "Je třeba tematizovat vztah svého naivního parciálního já v intertextové výměně a příslušným indukovaným anticipacím."
• "Adornův postulát uměleckého zážitku jakožto zážitku neidentického implikuje reflexivní rozštěp já, jako jej známe z děl Wanderse či Jarmusche."
• "Ale pouze ve smyslu schizofrenní analogie u postmoderně ekliptického sochařství. Na tom já úplně ulítávám!"
• "Neidentický vnímatel je součástí recepce díla."
  -"Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval..."
  -"Už sama ochota uvažovat o stoupající vertikalitě výstavby stupňovitých reflexí indikuje oslabení tvorby a mizení empirického..." (přerušen)
• "Lidská existence je pomíjivá" (umírá)
• "A teď... zemřeš."
  -"Co kdybysme si o tom ještě promluvili?"
  -"Tak dialog? Ale dialog není žádné střídání řečových aktů podle jednostranně intencionálního subjektu objektového významu, nýbrž v sobě protiběžně in..." (zamyslí se, což se mu stane osudným)
• (úplně na konci, po titulkách)
  Kolem substancionálního jádra se kladou akcidentální určení, dovršující jeho stav.