Vteřina: Porovnání verzí

== Ve výrocích ==

* Jedna z&nbsp;[[Teorie|teorií]] praví, že [[sebevrah]] nikdy nevěří na vlastní [[smrt]], a&nbsp;že [[Vteřina|vteřinu]] po smrtící [[Rána|ráně]] je sám nejvíce udiven znamenaje, že s&nbsp;[[Krev|krví]] unikají jeho tělesné [[Síla|síly]].<ref name="kaleidoskop-s186" /><br

* Mezi [[spisovatel]]em a&nbsp;[[režisér]]em zas tak velký [[rozdíl]] nevidím. [[Film]] má ale pro mě něco velice podstatného, co jej od [[Literatura|literatury]], především od [[Próza|prózy]], odlišuje. Je to [[čas]]. Ve [[film]]u jediná [[vteřina]] navíc znamená příšernou [[Nuda|nudu]], je to [[moře]] [[čas]]u.<ref name="pwf" /><br

* [[Věda|Vědy]] je zapotřebí, ale kdyby byl [[Isaac Newton|Newton]] ležel někde jinde a&nbsp;nepadla mu na [[nos]] ta [[hruška]], nebo co to bylo, a&nbsp;neupozornila ho na to, že je taky [[přitažlivost]] zemská, tak by ta [[přitažlivost]] byla dál. On by ji neobjevil, objevil by ji někdo jinej. Za [[Minuta|minutu]], za [[Vteřina|vteřinu]], za sto [[Léta|let]]. Ale kdyby [[William Shakespeare|Shakespeare]] nenapsal [[Dílo:Hamlet|Hamleta]], tak nikdy nebyl.<ref name="kaleidoskop-s071" /><br

 

== V dílech ==

* Bude-li se každá [[vteřina]] našeho [[život]]a nekonečněkrát opakovat, jsme přikováni k&nbsp;věčnosti jak [[Ježíš Kristus]] ke [[kříž]]i. Taková [[představa]] je hrozná. Ve [[svět]]ě věčného [[návrat]]u leží na každém [[Gesto|gestu]] tíha nesnesitelné [[odpovědnost]]i. To je [[důvod]], proč [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]] nazýval [[Myšlenka|myšlenku]] věčného [[návrat]]u nejtěžším [[Břemeno|břemenem]] (das schwerste Gewicht).<ref name="nesnesitelna-lehkost-byti" /><br

 

== Reference ==