Filozofie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava na přesnější odkaz |
doplnění citátu, rozdělení do kategorií (ověřené/neověřené), celkové zpřehlednění |
||
Řádek 1:
== Ověřené ==
* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento.<br>[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>▼
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.
* '''Filosofie''' je péče (starost) o duši. --[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. <br>[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>▼
* '''Filosofie''' jedná nepoctivě, když [[víra|víru]] haní a chce ji vyměnit za něco jiného. '''Filosofie''' víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá [[člověk|lidem]] víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --[[Søren Kierkegaard]] <ref>KIERKEGAARD,S. ''Bázeň a chvění''. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29</ref>
* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů.
* Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.<br>[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>▼
* Je více '''filosofie''' v [[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>▼
*
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.
* '''
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí.<br />[[Dante Alighieri]] ▼
▲* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. <br> [[Kant]], ''Kritika soudnosti'', Úvod, AA V.171.
* Pole '''filosofie''' v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# Co je člověk? .
* '''Rozum''' není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství.
▲* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento.
▲* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví.
▲*
== Neověřené ==
▲* '''Rozum''' není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství. <br> [[Kant]], ''Reflexionen zur Anthropologie'', Nr. 897, AA XV.392.
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech.
* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme.
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá.
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu.
▲* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br> [[Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
▲* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.<br> [[Kant]], ''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.
▲* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech.<br>[[Karl Jaspers]]
▲* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme.<br>[[Leonid Suchorukov]]
▲* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince.<br>[[Karl Jaspers]]
▲* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá.<br>[[Karl Jaspers]]
▲* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.<br>[[Georg Christoph Lichtenberg]]
▲* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. <br>[[Georg Christoph Lichtenberg]]
▲* Je více '''filosofie''' v [[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>
== Anonymní ==
| |||