Filosofie: Porovnání verzí

Přidáno 433 bajtů ,  před 13 lety
doplnění citátu, rozdělení do kategorií (ověřené/neověřené), celkové zpřehlednění
m (oprava na přesnější odkaz)
(doplnění citátu, rozdělení do kategorií (ověřené/neověřené), celkové zpřehlednění)
== Ověřené ==
* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento.<br>[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br> --[[Kant]], <ref>''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.</ref>
 
* '''Filosofie''' je péče (starost) o duši. --[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. <br>[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>
* '''Filosofie''' jedná nepoctivě, když [[víra|víru]] haní a chce ji vyměnit za něco jiného. '''Filosofie''' víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá [[člověk|lidem]] víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --[[Søren Kierkegaard]] <ref>KIERKEGAARD,S. ''Bázeň a chvění''. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29</ref>
 
* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. <br> --[[Kant]], <ref>''Kritika soudnosti'', Úvod, AA V.171.</ref>
* Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.<br>[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* Je více '''filosofie''' v&nbsp;[[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>
 
* VšichniKdo lidéchce odhledat přirozenostiradost toužísám pov věděnísobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.<br>--[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.<br> --[[Kant]], <ref>''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.</ref>
 
* '''FilosofieMyšlenky''' jebez péčeobsahu (starost)jsou oprázdné, dušismyslový názor bez pojmů je slepý. <br>--[[Marcus Tullius Cicero|CiceroKant]]<ref>Cicero, ''Disp.Kritika Tusculanaečistého rozumu'', II.AA 5III. 1375. </ref>
 
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí.<br />[[Dante Alighieri]]
 
* ('''Filosofie''' zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednoctvím pojmů. <br> [[Kant]], ''Kritika soudnosti'', Úvod, AA V.171.
 
* Pole '''filosofie''' v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# Co je člověk? .<br>--[[Kant]], <ref>''Logik'' AA IX.25.</ref>
* '''Rozum''' není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství. <br> --[[Kant]], <ref>''Reflexionen zur Anthropologie'', Nr. 897, AA XV.392.</ref>
* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento.<br> --[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. <br>--[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>
* KdoVšichni chcelidé hledatod radostpřirozenosti sámtouží vpo sobě,vědění. nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.<br>--[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
 
== Neověřené ==
* '''Myšlenky''' bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý.<br> [[Kant]], ''Kritika čistého rozumu'', AA III.75.
 
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí.<br />--[[Dante Alighieri]]
* '''Rozum''' není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství. <br> [[Kant]], ''Reflexionen zur Anthropologie'', Nr. 897, AA XV.392.
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech.<br> --[[Karl Jaspers]]
* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme.<br> --[[Leonid Suchorukov]]
* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince.<br> --[[Karl Jaspers]]
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá.<br> --[[Karl Jaspers]]
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.<br> --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. <br>--[[Georg Christoph Lichtenberg]]
 
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br> [[Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
 
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.<br> [[Kant]], ''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.
 
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech.<br>[[Karl Jaspers]]
 
* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme.<br>[[Leonid Suchorukov]]
 
* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince.<br>[[Karl Jaspers]]
 
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá.<br>[[Karl Jaspers]]
 
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.<br>[[Georg Christoph Lichtenberg]]
 
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. <br>[[Georg Christoph Lichtenberg]]
 
* Je více '''filosofie''' v&nbsp;[[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>
 
== Anonymní ==
292

editací