Chajim Weizmann: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření |
doplnění |
||
Řádek 4:
== Prohlásil ==
* ''Během svých dějin jsme se mezi národy, s nimiž jsme žili, neztratili. Zůstali jsme odlišní; odlišní náboženství, odlišní pohledem na svět, a proto jsme se octli mezi národy, s nimiž jsme žili, v menšině.<br/>Oni měli většinu a my jsme se octli v postavení, které nás učinilo ekonomicky nižší než tato většina, a tak vznikla složitá situace, která jak jsem řekl, svými vnějšími důsledky nutí Židy přecházet z jedné země do druhé, ale dnes je svět naší emigraci uzavřen. S možnými výjimkami Brazílie a Argentiny, a s možnou výjimkou drobné infiltrace do některých dalších zemí, není ve světě místo pro masu Židů, kteří nenacházejí místo ve svých dosavadních zemích.<br/>Morální důsledek této situace se zkombinoval s věkovitou tradicí příchylnosti k Palestině, tradicí, která představuje integrální součást našeho náboženství, tradici, která jak myslím, nás udělala takovými, jací jsme, paličatě, nezlomně oddaní zemi, kterou mnozí z nás ani neviděli, ale která byla ústřední součástí našich dějin, jež nás naučily hledět na Palestinu jako na zemi, kde chceme najít uskutečnění našeho věkovitého snu.''
** <small>v roce 1930 na schůzce s britským ministrem kolonií lordem Passfieldem a ministrem zahraničí Arthurem Hendersonem</small><ref>GILBERT, Martin. ''Izrael: Dějiny.'' Praha : BB Art, 2002. 79 s. ISBN 80-7257-740-9. [Dále jen: ''Izrael: Dějiny.'']</ref>
* ''Židé nešli do Palestiny, aby se ve svém starobylém domově stali „Araby mojžíšovské víry“ nebo aby zaměnili svá německá či polská ghetta za arabské.<br/>Každý, kdo zná, jak vypadá arabská vláda, co to znamená „status menšiny“ v dnešní době a co znamená židovské ghetto v arabském státě − existuje pro to dost velký počet precedentů − si bude schopen udělat vlastní závěry o tom, co je pro nás přichystáno, kdybychom přijali postavení, jež je nám přisuzováno těmito „řešeními.“<br/>V Palestině přece nebylo vynaloženo ono vrcholné úsilí jen proto, aby židovský národ, který dosud stojí v předních řadách civilizace, byl podroben vládě skupiny bezzásadových levantinských politikářů.<br/>Veškerá zdejší námaha a oběti děkují za svou inspiraci jedné jediné věci: přesvědčení, že to konečně bude znamenat svobodu a konce ghetta.<br/>Co může být urážlivějším zneužitím nadějí mučeného národa, než když se v téže zemi, v níž mu byla přislíbena národní svoboda, jeho postavení zredukuje na status ghetta?''
** <small>v dopise náměstkovi ministra kolonií Johnu Shuckburghovi poté, co se dozvěděl že ve vysokých britských kruzích získává podporu představa jediného arabského státu v Palestině</small><ref>''Izrael: Dějiny.'' s. 102</ref>
* ''Otázka vzniku Židovského státu není rozhodováním mezi dobrem a zlem, ale rozhodováním mezi menší či větší nespravedlností. Nespravedlnost je nevyhnutelná a my se musíme rozhodnout, zda je lepší být nespravedlivý k palestinským Arabům, či k Židům.''<ref>SMITH, Ch. D. ''Palestine and the Arab-Israeli Conflict: A History with Documents.'' Boston : Bedfort/St.Martin's, 2001. ISBN 978-0312208288. s. 21</ref>
* ''Měl nejhlubší vliv na ruskožidovské studenty v Evropě. Otištění jednoho z Achad Ha'Amových článků bylo vždycky událostí prvního významu. Byl nekonečně čten a diskutován. Byl tím, čím Ghándí byl pro mnoho Indů, co byl Mazzini pro mladou Itálii o století dříve.''
** <small>prohlásil o Ašeru Ginsbergovi (Achad Ha-Am)</small><ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. s. 73. [Dále jen: ''Dějiny Státu Izrael.'']</ref>
* ''Herzl se dopustil velkých chyb, ale měl pohled orla a byl velkou silou.''
** <small>po smrti Theodora Herzla v dopise své snoubence</small><ref>
* ''Palestina bude židovská, tak jako Anglie je anglická.''<ref>ČEJKA, Marek. ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. s. 42.</ref>
* ''Svět se zdá být rozdělen na dvě části – na místa, kde Židé nemohou žít, a na ty, kam nesmějí vstoupit.''
** <small>6. července 1938 na konferenci v Évian-les-Bains ve Francii o židovských uprchlících</small><ref>''7. Tamuz'' [online]. Eretz.cz, [cit. 2008-04-05]. [http://eretz.cz/content/view/2643/158/ Dostupné online].</ref>
== Napsali o něm ==
* ''Dráždila ho jeho vlastní neschopnost vtisknout nové společnosti vlastní poselství sociálního pokroku, intelektuální integrity, estetické kultivovanosti a evidentní oddanosti míru. Izrael byl zrozen v násilí a konfliktu; a musel žít dál v podmínkách bojové pohotovosti.<br/>Byly doby, kdy se Weizmanna zmocňovaly palčivé obavy o vnitřní kvality Izraele. Ale kdykoli upadl do pochybností a lítosti, pohlédl ven z okna na Rechovot na svěže se zelenající zvlněné pláni a na nádherné pomerančovníkové háje obklopující vědecké laboratoře založení díky jeho inspiraci. V jasných dnech jeho pohled dosáhl až k Judským horám. Krajina před nimi byla poseta vesnicemi a městečky typickými pro nový rozmach židovské národní vitality. A pak se ho zmocnilo hluboké uspokojení a mysl se mu uklidnila, jak se slušelo na člověka, který se dožil, především díky vlastnímu úsilí, proměny své odvážné vize v živoucí a pevnou realitu v míře, jakou s ním nesdílela žádná osobnost soudobých dějin.''
** <small>[[w:Abba Eban|Abba Eban]]</small><ref>''Dějiny Státu Izrael.'' s. 280-281.</ref>
== Reference ==
| |||