Filozofie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: hy:Իմաստասիրություն |
Rozšíření, setřídění, typo |
||
Řádek 1:
== Ověřené ==
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně. --[[Kant]]<ref>''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.</ref>▼
* '''Filosofie''' je péče (starost) o duši. --[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>▼
* '''Filosofie''' jedná nepoctivě, když [[víra|víru]] haní a chce ji vyměnit za něco jiného. '''Filosofie''' víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá [[člověk|lidem]] víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --[[Søren Kierkegaard]] <ref>KIERKEGAARD,S. ''Bázeň a chvění''. Praha: Svoboda-Libertas 1993. str.29</ref>▼
* Je více '''filosofie''' v [[Láhev|láhvi]] [[Víno|vína]] než ve všech [[Kniha|knihách]].--[[Louis Pasteur]] <ref>http://citaty.net/autori/pasteur-louis</ref>▼
* Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve '''filosofii'''.--[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>▼
* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.</ref>▼
* Všichni lidé od přirozenosti touží po [[vědění]]. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>▼
* '''Myšlenky''' bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'', AA III.75.</ref> ▼
* '''Filosofovat''' znamená obrátit směr, jímž myšlení obyčejně pracuje - ''Philosopher consiste a invertir la direction habituelle du travail de la pensée''. -- [[Henri Bergson]]. <ref> ''La pensée et le mouvant'', 214.</ref>
* Je třeba odvrátit pozornost od prakticky zajímavé stránky [[vesmír]]u a obrátit ji k tomu, co prakticky k ničemu neslouží. Toto obrácení pozornosti je [[filosofie]] sama. -- [[Henri Bergson]].<ref>''La pensée et le mouvant'', 153.</ref>
▲* '''Filosofie''' je péče (starost) o [[duše|duši]]. --[[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]<ref>Cicero, ''Disp. Tusculanae'' II. 5. 13. </ref>
* [[Filosofie]] je svou povahou něco ezoterického, co není pro davy a z čeho se ani nedá pro davy něco uvařit: je filosofií jen tím, že je ... přímo protikladem zdravého [[rozum]]u. - ''Die Philosophie ist ihrer Natur nach etwas esoterisches, für sich weder für den Pöbel gemacht, noch einer Zubereitung für den Pöbel fähig: sie ist nur dadurch Philosophie, daß sie dem Verstande... gerade entgegengesetzt ist''. – [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]]. <ref> ''Über das Wesen der philosophischen Kritik'' (1802), Jubiläumausgabe I/185. </ref>
* [[Filosofie]] se stará o vybírání a systematické skládání toho, co se rozumí samo sebou a skrze co se musí chápat všechno ostatní. - ''Das Geschäft der Philosophie ist das Aussondern und systematische Zusammenstellen dessen, was sich von selbst versteht und wodurch alles andere muss verstanden werden''. -- [[Friedrich Heinrich Jacobi]].
▲* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné [[nebe]] nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně. --[[Kant]]<ref>''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.</ref>
* Pole '''filosofie''' v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# Co je [[člověk]]? .--[[Kant]] <ref>''Logik'' AA IX.25</ref>
* ('''
▲* '''Metafysika''' má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: [[Bůh|Boha]], [[svoboda|svobodu]] a [[nesmrtelnost]]. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'' B 395, AA III.260.</ref>
* Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento. --[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>▼
▲* '''Myšlenky''' bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý. --[[Kant]]<ref>''Kritika čistého rozumu'', AA III.75.</ref>
▲* Údiv vedl lidi k '''filosofování''' – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Metafysika'', 982b</ref>
▲* '''Filosofie''' jedná nepoctivě, když [[víra|víru]] haní a chce ji vyměnit za něco jiného. '''Filosofie''' víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá [[člověk|lidem]] víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --[[Søren Kierkegaard]] <ref>
▲* Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění. --[[Aristotelés]]<ref> Aristotelés, ''Politika'', 1267a </ref>
* Zachytit hranice [[rozum]]u – jen to je pravá [[filosofie]]. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Antikrist'', § 55. </ref>
* [[Filosofie]] je jakási [[pomsta]] na skutečnosti. - ''Die Philosophie ist eine Art Rache an der Wirklichkeit''. -- [[Friedrich Nietzsche]]
▲*
* Velká [[filosofie]] není filosofie bez chyb, ale beze [[strach]]u. -- [[Charles Péguy]].<ref>''Cahiers de la Quinzaine'' (1914). </ref>
▲* Údiv je postoj člověka, který [[moudrost]] skutečně miluje, a není jiný počátek '''filosofie''' než tento. --[[Platón]]<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>
* Ve '''filosofii''' jde o to začít s něčím tak jednoduchým, až se zdá, že to nestojí za řeč, a skončit něčím tak [[paradox]]ním, že tomu nikdo nechce věřit. - ''The point of philosophy is to start with something so simple as to seem not worth stating, and to end with something so paradoxical that no one will believe it''. -- [[Bertrand Russell]].<ref>Cit. u Barrow, ''Pí na nebesích''. </ref>
* [[Filosofie]] je touha po nekonečném. - ''Philosophie ist Sehnsucht nach dem Unendlichen''. -- [[Friedrich Schlegel]].<ref> ''Werke'' XIII.,7. </ref>
* Nejlepší obecná charakteristika evropské '''filosofické''' tradice je, že je to řada poznámek k [[Platón]]ovi. – [[Alfred North Whitehead]].<ref>''Process and Reality'', II.1.1. </ref>
== Neověřené ==
Řádek 22 ⟶ 31:
* '''Filozofie''' je láskyplné zacházení s moudrostí. --[[Dante Alighieri]]
* '''Filosofie''' prohlubuje praktickou soudnost... Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech. --[[Karl Jaspers]]
* První právo '''filozofie''': Hlouběji my myslíme, hlouběji my klesáme. --[[Leonid Suchorukov]]▼
* Církve jsou pro všechny, '''filosofie''' pro jedince. --[[Karl Jaspers]]
* Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá. --[[Karl Jaspers]]
* I když má '''filozofie''' nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
* Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, '''filozofové''' to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu. --[[Georg Christoph Lichtenberg]]
▲* První právo '''
== Poznámky ==
{{Wikipedie}}▼
<references/>
[[Kategorie:Filosofie]]
▲{{Wikipedie}}
[[bg:Философия]]
| |||