Karel Čapek: Porovnání verzí

Přidáno 586 bajtů ,  před 9 lety
bez shrnutí editace
(doplněn citát)
* Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Čapek| jméno = Karel | odkaz na autora = | titul = Továrna na Absolutno | vydavatel = Millennium Publishing s.r.o.| místo = Praha| rok = 2009 | isbn = 978-80-86201-56-6 | kapitola = Konec všemu | strany = 162 | jazyk = }}</ref>
* Ve většině případů se člověk stává novinářem následkem svedení; nevím o nikom, kdo by od dětství horoval jen o tom, že jednou bude žurnalistou.
* Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velm přesné počítání se skutečnými fakty. V [[politika|politice]] se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce. ''(1925)''
* Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu ''naši'' lavičku? Víš tam v ''našem'' lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to ''jejich!''<ref>Lidové noviny, roč. 1923, cit. dle K. Čapek: Na břehu dnů. Čs. spisovatel Praha 1978, s. 90</ref>
* Všichni rádi stárneme, když je nám osmnáct.
Neregistrovaný uživatel