Clive Staples Lewis: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m link |
doplnění údaje a citace z kap. I/4 "K jádru křesťanství" |
||
Řádek 7:
*Bůh k nám v našich zábavách šeptá, ve svědomí promlouvá, ale v bolestech křičí; jsou jeho tlampačem, kterým chce probudit hluchý svět.
**z knihy ''Problém bolesti''
*Naše postavení by bylo naprosto beznadějné nebýt jednoho. Existuje jedna věc v celém vesmíru, o níž víme víc, než se můžeme dozvědět z vnějšího pozorování. Tou věcí je člověk. Lidi nejen pozorujeme, lidmi jsme. Proto také víme, že se lidé nacházejí pod mravním zákonem, který nevytvořili, ale který nemohou zapomenout, a o němž vědí, že by ho měli být poslušni. ... Kdyby někdo studoval člověka zvenčí a neznal jazyk, takže by nemohl obdržet žádnou z našich informací zevnitř a byl odkázán na pozorování toho, jak si počínáme, nikdy by nezískal nejmenší důkaz o existenci mravního zákona. ... Stejně tak bychom se nikdy nemohli nadít, že pokud by bylo něco nad nebo za pozorovanými fakty, mohli bychom to objevit zvenčí. ... Kdyby mimo vesmír existovala nějaká řídící síla, nemohla by se nám ukazovat jako jeden z faktů uvnitř tohoto vesmíru - o nic víc než můžeme říci, že architekt domu je ve skutečnosti v tom domě zdí, schodištěm nebo krbem. Mohli bychom očekávat, že se projeví jediným možným způsobem, a sice v nás samých jako vliv nebo příkaz...
**z knihy ''K jádru křesťanství'', str. 24
* Bylo by obtížné a pro mě dokonce odpuzující předpokládat, že Ježíš nikdy nepoložil skutečnou otázku, tedy otázku, na kterou neznal odpověď. To by z jeho lidství učinilo něco tak nepodobného našemu, že by se to už sotva mohlo nazývat lidstvím. Je pro mě snazší věřit, že když se zeptal: „Kdo se mě dotkl?“ (Lk 8,45), opravdu to chtěl vědět.
| |||