Karel Čapek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
AnankeBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (robot změnil: uk:Карел Чапек
Okino (diskuse | příspěvky)
+o žurnalistice
Řádek 2:
'''[[w:Karel Čapek|Karel Čapek]]''' (1890-1938) byl český spisovatel, dramatik, novinář a překladatel, bratr spisovatele a výtvarníka [[Josef Čapek|Josefa Čapka]].
----
__TOC__
 
* Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.
* Budiž poznamenáno, že každý děj je nevyhnutelně fantastický. Neboť každý děj vzniká nárazem fantazie na skutečnost, je jejím důsledkem. Jsou lidé, kteří nedovedou vyslovit slovo „fantazie“ než s přídechem politování. Nuže, tito lidé to mohou přivést do páté nebo i do čtvrté hodnostní třídy, ale nepřivedou to ani k jednomu jedinému dobrodružství.
Řádek 40:
* [[Válka]] je hrozná, nepřípustná, ale ještě hroznější a nepřípustnější je [[otroctví]].
* Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Čapek| jméno = Karel | odkaz na autora = | titul = Továrna na Absolutno | vydavatel = Millennium Publishing s.r.o.| místo = Praha| rok = 2009 | isbn = 978-80-86201-56-6 | kapitola = Konec všemu | strany = 162 | jazyk = }}</ref>
* Ve většině případů se člověk stává novinářem následkem svedení; nevím o nikom, kdo by od dětství horoval jen o tom, že jednou bude žurnalistou.
* Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velm přesné počítání se skutečnými fakty. V [[politika|politice]] se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce. ''(1925)''
* Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu ''naši'' lavičku? Víš tam v ''našem'' lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to ''jejich!''<ref>Lidové noviny, roč. 1923, cit. dle K. Čapek: Na břehu dnů. Čs. spisovatel Praha 1978, s. 90</ref>
Řádek 52 ⟶ 51:
== O literatuře ==
* Žádná diplomacie a žádný spolek národů není tak univerzální jako literatura; ale lidé jí nepřikládají dost váhy, to je to; proto se mohou pořád ještě nenávidět nebo si být cizí.<ref>Cesta na sever. Praha : Československý spisovatel, 1955. s. 11.</ref>
 
== O žurnalistice ==
* Člověk, který píše do [[noviny|novin]], pro novinový papír, upíraje oči na lidi, pro něž píše, nemá pocit, že plní nějaký velejemný úkol, hodný ručního papíru a omezené tiráže, připadá si spíš jako dělník, ale ujišťuji vás, že to naprosto není pocit ponižující.<ref>Nedělní telegraf, 26. dubna 1992, s. XIV-XV</ref>
* Pravím, že je špatným novinářem a špatným spisovatelem novin, kdo uzavírá sebe sama v jakousi uzoučkou duchovní specializaci. Být v novinách a psát pro noviny, to znamená mít především vztah ke všemu, co jest, nalézt živý, přímý, demokratický zájem o celou skutečnost bez [[intelektuál]]ního fouňovství.<ref name=NT/>
* Ve většině případů se člověk stává novinářem následkem svedení; nevím o nikom, kdo by od dětství horoval jen o tom, že jednou bude žurnalistou.
 
== Fragmenty ==