Pohraničí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 27:
* Nejhorší byl pro exprezidenta ČR [[Václav Havel|Václava Havla]] zřejmě rok 1952. Celé rodině hrozilo vystěhování do '''pohraničí'''.<ref>Jan Bauer: Václav Havel: necenzurovaný životopis. Cesty, Praha, 2003, 288 s.</ref>
::—[[Jan Bauer]]
* Neprojdou!
::—heslo ''Pohraniční stráže''
* Nežiju v [[Praha|Praze]], ale na tom '''pohraničí''' a všechno děláme na dálku. Ale zatím to funguje. Občas je to těžké skloubit, ale zatím nemám v plánu se stěhovat. Je super, že to mám čtyři sta do Prahy a čtyři sta do Varšavy.<ref>Pavel Kučera: Peněz se spíš bojím. Chci být ještě dítě. Metro - Women only 2/11, březen 2011, str. 17 - 23. URL: http://www.metro.cz/epaper/magazin-men-women</ref>
Řádek 57:
* Vstupem [[Česko|České republiky]] do Evropské unie přestane být oblast [[Sudety|Sudet]] formálně '''pohraničním územím'''.<ref>Petr Andrle, o. s. Vlastenecký poutník (2004): projekt Občanská obnova Sudet.</ref>
::—[[Petr Andrle]]
* Všimneme-li si na mapě republiky, ve kterých oblastech je nejvíce nezaměstnaných, poznáme, že kromě největších měst jsou to zejména '''severní pohraniční okresy'''. Tím, že nezaměstnaní v '''pohraničí''' budou mít příležitost pracovat při stavbě magistrály, ubude v '''pohraničí''' napětí z nezaměstnanosti.<ref>Jan Antonín Baťa: Budujme stát pro 40,000.000 lidí. II. rozšířené vydání. Tisk, Zlín, 1938.</ref>
::—[[Jan Antonín Baťa]]
* Zpravodajský odbor '''Pohraniční''' stráže (PS) prováděl špionážní činnost do hloubky sto kilometrů na území Rakouska a NSR. Odbor měl svého „orgána“ na rezidentuře ve Vídni, který byl podřízen rezidentovi Státní bezpečnosti (StB).<ref>Josef Frolík: Špión vypovídá. Orbis, Praha, 1990, 322 s. Str. 114.</ref>
::—[[Josef Frolík]]
|