Georg Christoph Lichtenberg: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3) (Robot: Přidávám hr:Georg Christoph Lichtenberg |
Podstatné rozšíření, drobné opravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Georg Christoph Lichtenberg Big.jpg|thumb|Georg Christoph Lichtenberg]]
'''Georg Christoph Lichtenberg''' (1. července 1742, Ober-Ramstadt – 24. února 1799, Göttingen) byl německý osvícenecký spisovatel, satirik, fyzik
----
== Ověřené ==
Z "Deníků" (''Sudelbücher''), písmeno znamená sešit. Překlad z německé a anglické Wikiquote.
* Vzdělání může produkovat listí bez ovoce. (C 26)
* I pravda se musí obléct do nových šatů, pokud má oslovit novou dobu. (C 33)
* Astronomie je asi ta věda, kde se toho nejméně objevilo náhodou, kde lidský rozum vystupuje v celé své velikosti a kde se člověk může nejlépe naučit, jak je malý. (C 181)
* Velcí lidé také chybují; někteří tak často, až je člověk skoro v pokušení, pokládat je za malé. (C 343)
* Že je člověk vrchol stvoření lze vyvodit i z toho, že mu žádný jiný tvor tento nárok nikdxy neupíral. (D 5)
* Dělat pravý opak je také forma napodobování. (D 96)
* Napsal osm knih. Jistě by udělal lépe, kdyby zasadil osm stromů nebo zplodil osm dětí. (D 173)
* Zdravý učenec: člověk, u něhož přemýšlení není nemoc. (D 237)
* Naše Země je možná samička. (D 241)
* Když se hlava srazí s knihou a ozve se dutý zvuk, je to vždycky chyba té knihy? (D 399)
* Na našich definicích génia se mi nelíbí, že v nich není nic o Soudném dnu, nic o ozvěně ve věčnosti a nic o stopách Všemohoucího. (E 92)
* Nemáme žádná slova, jak mluvit s opicemi o moudrosti. Moudrý je už ten, kdo moudrému rozumí. (E 213)
* Někteří lidé si myslí, že rozumné je všechno, co se dělá s vážnou tváří. (E 285)
* Pochybnost musí být vždy jen bdělost, jinak může být nebezpečná. (F 53)
* Člověk je vždycky stranický, a je to tak dobře. I nestrannost je stranická. (F 78)
* K čemu je dobré vyvozovat závěry ze zkušenosti? Nepopírám, že někdy děláme ty správné, ale neděláme stejně často také falešné? (F 123)
* Určitě není lhostejné, zda jsem se něco naučil bez námahy, anebo k tomu nakonec dospěji sám sým způsobem myšlení. V tomto případě to má kořeny, v tom prvním je to jen povrchní. (F154)
* Na světě byly vždycky jen dvě osoby, které vřele miloval. Jedna byl ten, kdo mu právě nejvíc lichotil, a druhá on sám. (F 991)
* Je skoro nemožné pronést pochodeň pravdy skrze tlačenici a nepřipálit při tom někomu vousy. (G 13)
* Je velmi mnoho lidí, kteří čtou jen proto, aby nemuseli myslet. (G 29)
* Chybovat je lidské také v tom smyslu, že zvířata nechybují, anebo jen vzácně, a to jen ta nejchytřejší. (G 30)
* Někteří lidé věří všemu, čemu věřit chtějí; šťastní tvorové. (G 79)
* Lidský sklon, považovat maličkosti za důležité, přinesl mnoho velikých věcí. (G 234)
* Kdo miluje sám sebe, má aspoň tu výhodu, že nemá mnoho soupeřů. (H 10)
* Racionální svobodní duchové jsoui lehká jízda, která je napřed a prozkoumává terén, který těžká jízda ortodoxie nakonec obsadí. (H 36)
* Zapomínám většinu toho, co jsem přečetl, tak jako toho, co jsem snědl. A přece vím, že obojí přispívá k zachování mého ducha a těla. (J 133)
* Člověk je vrchol stvoření přinejmenším proto, že přes všechnu váhu deterministických argumentů věří, že má svobodnou vůli. (J 249)
* Něco ze slávy těch nejslavnější lidí vždycky pochází z hlouposti jejich obdivovatelů. (J 552)
* Mnoho lidí, možná většina, aby něco našli, musejí nejdřív vědět, že to tam je. (J 688)
* Kdo nerozumí ničemu než chemii, nemůže pořádně rozumět ani chemii. (J 860)
* V přírodě nevidíme slova, ale jen počáteční písmena. A když chceme číst dál, přijdeme na to, že jsou to zase jen počáteční písmena jiných slov. (J 1346)
* Nic nepřekáží pokroku vědy tolik, jako když si někdo myslí, že ví, co ještě neví. (J 1438)
* Je dvojí způsob jak nějakou věc zkoumat: chladnokrevný a teplokrevný. (K)
* Aby člověk s jistotou jednal správně, nepotřebuje o právu mnoho vědět. Jen kdo chce s jistotou páchat neprávo, musí studovat práva. (K)
* V šedesáti člověk nebývá impulzivní vynálezce, ale stále může být velmi dobrý, řádný a vynalézavý myslitel. V tomto věku lidé vzácně plodí děti, ale jsou o to způsobilejší vychovávat ty už zplozené a výchova je také svého druhu plození. (K 51)
* Lidé, kteří nikdy nemají čas, toho nejméně udělají. (K 125)
* Dlouhé štěstí ztrácí už tím, že tak dlouho trvá. (Vom Menschenart)
* Nevím ovšem, zda to bude lepší, když to bude jinak. Zato ale vím, že aby to bylo lepší, musí to být jinak. (K 293)
* Nepodnikej nic, u čeho bys neměl to srdce vyprosit si požehnání nebes. (K 298)
* Moudrosti první krok: všechno napadnout. Poslední: všechno snášet. (L 2)
* Poctiví lidé byli dávno dřív, než byli křestané, a chvála Bohu jsou poctiví lidé i tam, kde nejsou křesťané. Takže je možné, že lidé jsou křesťany protože pravé křesťanství odpovídá tomu, čím by byli i kdyby křesťanství nebylo. (L 16)
* Rozum se dnes dívá vysoko nad oblast temných, ale vřelých citů, tak jako alpské vrcholky vyčnívají nad mraky. Vidí slunce jasněji a zřetelněji, jsou ale studené a neplodné. (L 50)
* Mám vždycky zvláštní pocit, když vidím velkého učence nebo nějakého jiného důležitého a usedlého člověka, a pomyslím si, že byla také doba, kdy si hrál s beruškami a chtěl, aby létaly. (L 165)
* Zvláštní, že lidé tak rádi bojují za své náboženství, a tak neradi podle něho žijí. (L 705)
Z knihy G. Ch. Lichtenberg, ''Aphorismen – Essays – Briefe''. Leipzig: Dieterich 1965:
* Přílišným čtením jsme si přivodili učené barbarství. (Str. 122)
* Nemůže udržet inkoust, a když to na něho přijde, většinou se hrozně umaže. (Str. 199)
* Kde je umírněnost chyba, tam je lhostejnost zločin. (Str. 135)
* Nic tak nepřispívá ke klidu duše, jako když člověk nemá žádné názory. (Str. 76)
== Ostatní ==
* [[Bůh]] stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, filozofové to dělají právě naopak, vytvářejí [[Bůh|Boha]] k svému obrazu.
* Celá jeho síla byla v tom, že uměl obstojně vyjádřit, co vymysleli jiní.
* Často jsem byl kárán za chyby, jichž se můj karatel nemohl dopustit pro nedostatek síly nebo vtipu.
* [[Člověk]] zamilovaný sám do sebe má tu výhodu, že má málo soků.
* Dneska máme už [[knihy]] o knihách a popisy popisů.
* Dokázat, aby chytří lidé uvěřili, že jsme, co nejsme, je ve většině případů těžší než se doopravdy stát tím, čím se chceme zdát.
* Dokáže-li člověk dobře opakovat, co řekli jiní, obyčejně sám mnoho přemýšlel, pokud ovšem není jeho [[hlava]] pouhým krokoměrem. A takové jsou mnohé [[hlava|hlavy]], které budí pozornost svou pamětí.
▲* Existují nadšenci bez schopností, a to jsou pak opravdu nebezpeční lidé.
* [[Hrob]] je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.
* I když má [[filozofie]] nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.
Řádek 24 ⟶ 78:
* Každý je alespoň jednou do roka geniální.
* …kdo víc pracuje, taky víc a jasněji vidí, co mohlo být vykonáno.
* Kdyby
* [[Kniha]] je zrcadlo - když se do něho podívá opice, nemůže z něho
* [[Lidé]] si často myslí, že chce-li být někdo krasoduchem, musí žít kapánek výstředně a vykrmovat jaksi génia zkaženými mravy.
* Mělo to takový účinek, jaký obvykle mívají dobré knihy. Hlupáci byli potom hloupější, chytří chytřejší a u zbývajících tisíců lidí nedošlo k žádné změně.
Řádek 31 ⟶ 85:
* Názorně si představovat, že nikdo není dokonale [[štěstí|šťasten]], je snad nejbližší cesta, jak být dokonale šťasten.
* Nejlépe poznáme [[člověk]]a podle vtipu, který jej pohoršil.
* [[Nebezpečí|Nejnebezpečnější]] [[lež|nepravdy]] jsou [[pravda|pravdy]] mírně překroucené.
* Někteří lidé si myslí, že moudrost je jen to, co děláme s vážnou tváří.<ref>''Daruj radosť, Obráť svoju tvár k slnku''. Bratislava: Lúč, 2007, ISBN 978-80-7114-637-7</ref>
Řádek 57 ⟶ 110:
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|Georg Christoph Lichtenberg}}
*[http://gutenberg.spiegel.de/autoren/lichtenb.htm Původní texty na Projekt Gutenberg]
{{DEFAULTSORT:Lichtenberg, Georg Christoph}}
| |||