Alexandr Sommer Batěk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Výroky o Baťkovi: URL na celého Švejka na Wikisource |
m →Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924: +1 odkaz na článek na Wikipedii |
||
Řádek 46:
* Tehdy také pořídila sestra ''Kubíková''<!-- v originále: Kulíková --> esperantský překlad mého spisu „Poučení o životě pohlavním“, který, jak jsem se doslechl, způsobil zvláště v Hollandsku značné pozdvižení. Kdosi spis ten prohlásil za nemravný a následek toho byl, že se právě v Hollandsku značně rozšířil. Ovšem najdou se vždy lidé, kteří prohlásí za nemravy ty, kteří proti nemravnosti bojují. Dělat se smí vše dle jejich filosofie, jen když se o tom nemluví. Kdo by se však opovážil o nemravnostech páchaných mluvit a je kritisovat, od toho se s odporem odvracejí. Pokrytci!<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 322–323 | poznámka = Roku 1920}}</ref>
* <nowiki>[</nowiki>[[w:Podbrezová|Podbrezová]]. …] Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v ''[[w:Brusno|Brusně]]''. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu ''esperanta''. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější<!-- sic! --> dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.<br /> A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.<br /> Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 337–338 | poznámka = Roku 1921}}</ref>
* V [[w:Podbrezová|Podbrezové]] měl jsem celkem 26 vystoupení, z čehož bylo 8 dětských představení loutkových a besídek, 5 hodin vyučování esperantu a 13 přednášek pro dospělé. Nedosáhl-li jsem výsledku takového, jaký jsem si sliboval, dosáhl jsem aspoň toho, že na jedné straně jsem vzbudil zvědavost a rozprodav při přednáškách hojně svých spisů, mohu se nadíti, že mnohý z mých posluchačů, leckterý ten sešitek si přečte a promyslí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 339 | poznámka = Roku 1921}}</ref>
| |||