Alexandr Sommer Batěk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Blahma (diskuse | příspěvky)
m →‎Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924: oprava chyby v originálu knihy s poukázáním na toto původní znění v komentáři
Blahma (diskuse | příspěvky)
Řádek 30:
* Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. ''[[w:eo:Clarence Bicknell|Bicknella]]'', který mne velmi vřele zval do ''[[w:Bordighera|Bordighery]]'' v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z [[w:Lošinj|Lošína]] do Terstu a odtud v noci parníkem do ''Benátek''. […] V ''Bordigheře'' jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell<!-- v originále: Bicknel --> má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených.<!-- v originále: objeveným --> Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell<!-- v originále: Bicknel --> ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z [[w:Nice|Nizzy]] a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu [[w:La Espero|esperantské hymny]]:<br /> „En la mondon venis nova sento,<br /> tra la mondo iras forta voko“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 202–203 | poznámka = Roku 1909}}</ref>
 
* Za naší nepřítomnosti dobře nám hlídal násnáš byt milý přítel můj ''[[w:Stanislav Kamarýt|Dr. Kamaryt]]'', který mne zároveň ve škole zastupoval. Byli jsme již známi z Asocie esperantské, jejíž jsem býval předsedou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 204–205 | poznámka = Roku 1909–1910}}</ref>
 
* Koncem července jsme si vyjeli ještě k tatínkovi do ''[[w:Říčany|Říčan]]'', kam se právě rok před tím byl odstěhoval z Oseka a kde si koupil vilu Helenku u nádraží. Dal na ni vymalovati zelenou hvězdu, aby již z daleka bylo znáti, že tam bydlí horlivý šiřitel esperanta.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 207 | poznámka = Roku 1910}}</ref>