Marcel Proust: Porovnání verzí

Přidáno 1 086 bajtů ,  před 7 lety
+4
m (r2.6.6) (Robot: Přidávám hr:Marcel Proust)
(+4)
* [[Odvaha]] mít vlastní názor vždy připadá tomu, proti komu se projevuje, jako vypočítavost a zbabělost.
* Čekáme-li, trpíme nepřítomností toho, po němž toužíme tak velice, že nemůžeme snésti přítomnost někoho jiného.
* Doktor, který neříká příliš mnoho [[hloupost]]í, je napolo vyléčený pacient, právě tak jako kriti]kritik je básník, který přestal psát verše, a policajt je lupič, který pověsil řemeslo na hřebík.<ref>Kalendář VZP 2003</ref><br /><br />
* Přičiňujeme se bez ustání, abychom dali svému životu patřičnou podobu, ale kopírujeme přitom proti své vůli, jako nějakou kresbu, rysy té osoby, kterou jsme, a ne té, kterou by nám bylo příjemné být.
* Katedrály je třeba ctít jen potud, dokud jejich uchování nevyžaduje, abychom se kvůli nim zřekli pravd, které jimi mají být vštěpovány.<ref name="myšlenky"/>
 
== O ženách ==
* Lidé, kteří nejsou zamilovaní, nemohou pochopit, jak inteligentní muž může trpět kvůli obyčejné ženské. Je to jako divit se, že někdo nemůže dostat choleru kvůli něčemu tak bezvýznamnému, jako je obyčejný bacil.
* Pro zrození lásky je třeba, aby nebyla na překážku ošklivost. Milenec však brzy dospívá k tomu, že shledává svou milenku krásnou právě v té podobě, jakou má, aniž si myslí na pravou krásu.
* Třebaže každý lživě hovořívá o tom, jak sladké je být milován a jak je tato sladkost člověku osudem napořád odpírána, je nicméně bezpochyby obecným zákonem, že bytost, kterou nemilujeme a která miluje nás, nám připadá nesnesitelná.
* K tomu, abychom objevili, že jsme zamilováni, možná i k tomu, abychom se zamilovanými stali, bývá velice často zapotřebí, aby nadešel den rozluky.<ref name="myšlenky">{{Citace monografie
| příjmení = Proust
| jméno = Marcel
| odkaz na autora =
| titul = Myšlenky
| vydavatel = Votobia
| místo = Olomouc
| rok = 1996
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn = 80-7198-094-3
| jazyk =
}}</ref>
 
== O štěstí ==