|
== O lidech ==
* Čím víc se [[člověk]] pokouší vyhnout utrpení, tím víc trpí, protože ho začínají mučit nepodstatné nebo bezvýznamné věci.
* Hodnocení [[člověk]]a má vycházet z toho, co dává, ne z toho, co je schopný získat.
* Jsme tu pro druhé [[člověk|lidi]], především pro ty, na jejichž úsměvu a blahu závisí naše vlastní [[štěstí]].
* Každý ať je uznáván jako osobnost, nikdo ať není zbožněn.
* Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.
* Nemůžeme ztrácet [[Naděje|naději]] v lidstvo, když víme, že [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]] byl člověk.<ref>Český rozhlas D-dur 22. 11. 2007</ref>
* [[Osud]] celé pospolitosti bude takový, jaký si ona pospolitost zaslouží.<br />(Jiná verze: [[Osud]] [[člověk|lidí]] jako celku bude takový, jaký si zasluhují.)
* Potřebujeme podstatně nový způsob [[myšlení]], jestliže má lidstvo přežít.
* Prosím vás, lidé, staňte se dospělými!
* Převaha hlupáků je nepřemožitelná a navěky jistá. Hrůznost tyranství naproti tomu zmírňuje nedostatek důslednosti.
* [[Přítel]] je [[člověk]], který zná melodii tvého [[srdce]] - který ti ji předzpívá, když ji zapomeneš.
* Vyvarujte se toho, abychom mladému [[člověk]]u předkládali úspěch v obvyklém smyslu jako životní cíl.
* Za úspěšného [[člověk]]a platí každý, kdo od svých bližních dostává víc, než odpovídá jeho službám.
* [[Člověk]], který má [[radost]] z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký [[mozek]], mícha by mu celkem stačila.
* Je-li nepořádek na stole odrazem nepořádku v mysli, co potom odráží prázdný stůl?<ref>Psychologie dnes 3 2009 s. 25.</ref>
* Člověk má málo štěstí.
* Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si však nejsem tak jist.
== O lásce ==
* Každý má dvě možnosti. Jsme buď naplněni láskou…, anebo strachem.
* Když mi bylo dvacet, myslel jsem na lásku. Pak už jsem miloval jenom myšlení.
* Láska by měla být sportem, omezujícím se přísně na dva jedince. Ale kolik dnešních žen a mužů ji dovede chápat jen v celém mužstvu.
* Láska je pro smysl člověka složitější než matematika, mnohdy s neřešitelnými příklady.
* Manželství, to muselo vymyslet nějaké prase bez fantazie!
* Síla lásky spočívá v tom, že je člověk šťasten se ženou. Síla sebelásky, že je šťasten bez ní.
== O životě ==
* Pouze [[život]], který žijeme pro ostatní, stojí za to.
* Úspěch v životě? To je vlastně rovnice: A = X + Y + Z. X znamená [[práce]] a Y fair play. A co Z? Z znamená držet jazyk za zuby.
* Život je posvátný, tj. je nejvyšší hodnotou, od níž se odvozuje hodnocení čehokoliv dalšího.
* Život má tendenci se časem ucpat, zejména ten manželský.
* Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.
* Existují pouze dvě cesty, jak žít svůj život: buď s vědomím, že nic není [[zázrak]], nebo s vědomím, že všechno je zázrak.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Russell | jméno = Peter | titul = Od vědy k bohu | vydavatel = dybbuk | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-86862-68-2 | strany = 90}}</ref>
* Den co den, nesčetněkrát myslím na to, že můj vnější i vnitřní život má oporu v tom, co vykonali a co konají lidé současní i ti, kteří už zemřeli; myslím na to, že se musím snažit dávat tolik, kolik jsem úplně sám přijal a přijímám.
== O válce ==
* [[Mír]] nemůže být držen násilím, může jej být dosaženo pouze porozuměním.
* (poté, co viděl výbuch atomové bomby:) Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.
* Pro věc míru musíme být připraveni udělat ze sebe hrdinné oběti, a ty děláme ochotně pro věc války. Tam není úkol, který by byl důležitější nebo vzdálenější mému srdci.
* Víra, že lze dosáhnout bezpečnosti vyzbrojováním národů, je osudnou iluzí.
* Není lepší zemřít za věc, ve kterou věříme, jako je mír, než trpět za věc, v niž nevěříme, jako je válka?
== O Bohu ==
* [[Bůh]] existuje pro toho, kdo v něj věří.
* Bůh je rafinovaný, ale není zlomyslný.
* Bůh nehraje v kostky.
== O ateismu ==
* Rozdíl mezi mnou a většinou takzvaných [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ateismus ateistů] je pocit naprosté pokory před neuchopitelným tajemstvím a harmonií kosmu.
* Nejsem ateista. A myslím, že se nemůžu označit za [http://cs.wikipedia.org/wiki/Panteismus panteistu]. Je to otázka, jež je příliš široká pro naši omezenou mysl. Jsme jako malé dítě, vcházející do obrovské knihovny, přeplněné knihami v nejrůznějších řečech. Dítě ví, že někdo musel ty knihy napsat, ale neví, jak je napsal. Nerozumí řečem, ve kterých jsou knihy napsané. Matně tuší jakýsi nadpřirozený pořádek v tom, jak jsou knihy uspořádané, ale nic o něm neví. Takové je podle mě postavení i toho nejinteligentnějšího člověka vůči Bohu.
== O Židech ==
* Pro mne je judaismus, stejně jako všechna ostatní náboženství, ztělesněním nejdětinštějších pověr. Židé, ke kterým mám to potěšení náležet a s kterými jsem si mentálně blízký, nemají žádné jiné kvality než ostatní lidé. Dle mé zkušenosti nejsou lepší než jakákoli jiná lidská skupina, i když od největšího zla je chrání nedostatek moci. Jinak nevidím na nich nic vyvoleného.
== Rozhovor s papežem Piem XII. ==
* ''Einstein:'' Mám úctu k náboženství, ale věřím matematice. U vás to bude asi naopak.<br />''Pius XII.:'' Matematika a náboženství jsou pro mne projevy téže Božské přesnosti.
== Reference ==
<references />
| 