|
* Tak dlouho se milovalo [[moře]] se [[slunce]]m, až se zrodila Korsika. <ref>{{Citace periodika | příjmení = Votýpka| jméno = Jan | titul = Kamenné srdce Korsiky| periodikum = Země Světa| rok = 2007| měsíc = listopad | den = | číslo = | strany = 18}}</ref>
== Přisuzované výroky ==
* Čím bych byl, kdybych se neúčastnil? K tomu, abych byl, musím se účastnit.
* Každý člověk více nebo méně pociťuje potřebu stát se jiným člověkem.
* Konstrukční dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.
* Lidé musí spolu mluvit, mají-li se domluvit.
* Milovat, jenom milovat, to je slepá ulička. Člověk má ještě vyšší povinnost než jen milovat. Možná je to také láska, ale jak rozdílná od jiných.
* Musím se zúčastnit, abych byl.
* Nemyslí vůbec, a tak se mu nemůže stát, že by myslel špatně.
* Nepleť si lásku s vlastnickým šílením; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť z lásky, na rozdíl od obecného mínění, trápení nepochází. Trápení plyne jen z pudu vlastnictví, který je opakem lásky.
* Nikdo se nemůže cítit zároveň odpovědným i zoufalým.
* Oni to dokázali, proč ne já?
* Technický vývoj směřuje vždy od primitivního přes komplikované k jednoduchému.
* Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné.
* Zdá se, že dokonalost se nedosahuje tehdy, když už nelze nic přidat, ale tehdy, když se nedá nic odebrat.
== Řekli o něm ==
* Pokaždé, když nám Antoine přinesl nějaký článek pro ''Paris-Soir'', bylo opravdovou hádankou, jak ho předat do sazárny. [[Člověk]] se ho nemohl zbavit. Seděl v redakci až do [[půlnoc]]i a neustále měnil pořádek vět, tu a tam vypustil řádku nebo slovo a působil kolem sebe absolutní zmatek.<ref name="isbn8085831880">
{{Citace monografie
| příjmení = Webster
| jméno = Paul
| odkaz na autora =
| titul = Život a smrt malého prince
| vydavatel = Mustang
| vydání =
| místo =
| rok = 1993
| isbn = 80-85831-88-0
| kapitola =
| strany = 161
| jazyk = česky
}}
</ref><br />— [[Pierre Lazareff]]
== Dílo ==
* [[Dílo:Malý princ|Malý princ]]
=== Citadela ===
*„Poprvé jsem pochopil, že velikost [[modlitba|modlitby]] spočívá především v tom, že na ni nepřichází odpověď, a že podobná směna nemá nic společného s nechutným [[obchod]]em. A že učit se [[modlitba|modlitbě]] znamená učit se [[ticho|tichu]]. Že [[láska]] začíná teprve tam, kde už nelze čekat žádný [[dar]]. [[Láska]] je především [[modlitba]] a [[modlitba]] je [[ticho]].“
:''Kapitola LVI''
=== Malý princ ===
*„Všichni dospělí byli [[Dítě|dětmi]], ale málokdo si na to pamatuje."
:Věnování Léonu Werthovi
*„Když jde [[člověk]] stále rovně, daleko nedojde ... “
:''Kapitola III''
* Dospělý si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém [[přítel]]i, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry?“ Místo toho se zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.
:''Kapitola IV''
*„Víš..., když je člověku moc smutno, má rád západy [[slunce]]...“
:''Kapitola VI''
* Svět slz je tak záhadný.
:''Kapitola VII''
* „[[Květina|Květiny]] nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“
:''Kapitola VIII''
*„ Musím přeci snést dvě nebo tři housenky, když chci poznat motýly.“...
:''Kapitola IX''
*„Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát,“ odvětil král. „[[Autorita]] je založená především na rozumu.“...
:''Kapitola X''
*„Ty jsi podivné [[zvíře]]," řekl mu konečně, „tenké jako prst..."<br />„Ale jsem mocnější, než prst krále," řekl had.
:''Kapitola XVII''
* „[[Člověk|Lidé]]? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí.“
:''Kapitola XVIII''
* „Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé [[tajemství]], úplně prostinké: správně vidíme jen [[srdce]]m. Co je důležité, je očím [[neviditelné]].“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.<br />„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“<br />„A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval.<br />„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“<br />„Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
:''Kapitola XXI''
Správně vidíme jenom srdcem. To, co je důležité, je očím neviditelné.
:''Kapitola XXI''
* „Nikdy nejsme spokojeni tam, kde jsme,“ vysvětloval výhybkář.
:''Kapitola XXII''
* Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk jednu polkne nemusí týden pít.<br />„Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ.<br />„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“<br />„A co udělá s těmito padesáti třemi minutami?“<br />„Co kdo chce...“<br />Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce...
:''Kapitola XXIII''
*„Nebyl jsem však uklidněn. Vzpomněl jsem si na lišku. Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit…“
*„Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu.“
:''Kapitola XXIV''
* „U vás [[Člověk|lidé]] pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě,“ řekl malý princ, „a přece tam nenalézají, co hledají...“
:''Kapitola XXV''
=== Země lidí ===
* „A ty, libyjský beduíne, jenž jsi nás zachránil, ty mi přesto úplně vymizíš z paměti. Nikdy si nevybavím tvou tvář. Jsi Člověk a pro mne máš tvář všech lidí zároveň. Nikdy dřív jsi nás neviděl, a přece jsi nás poznal. Jsi náš milovaný bratr. A také já tě napříště poznám ve všech lidech."
== Přisuzované výroky ==
* Čím bych byl, kdybych se neúčastnil? K tomu, abych byl, musím se účastnit.
* Každý člověk více nebo méně pociťuje potřebu stát se jiným člověkem.
* Konstrukční dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.
* Lidé musí spolu mluvit, mají-li se domluvit.
* Milovat, jenom milovat, to je slepá ulička. Člověk má ještě vyšší povinnost než jen milovat. Možná je to také láska, ale jak rozdílná od jiných.
* Musím se zúčastnit, abych byl.
* Nemyslí vůbec, a tak se mu nemůže stát, že by myslel špatně.
* Nepleť si lásku s vlastnickým šílením; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť z lásky, na rozdíl od obecného mínění, trápení nepochází. Trápení plyne jen z pudu vlastnictví, který je opakem lásky.
* Nikdo se nemůže cítit zároveň odpovědným i zoufalým.
* Oni to dokázali, proč ne já?
* Technický vývoj směřuje vždy od primitivního přes komplikované k jednoduchému.
* Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné.
* Zdá se, že dokonalost se nedosahuje tehdy, když už nelze nic přidat, ale tehdy, když se nedá nic odebrat.
== Řekli o něm ==
* Pokaždé, když nám Antoine přinesl nějaký článek pro ''Paris-Soir'', bylo opravdovou hádankou, jak ho předat do sazárny. [[Člověk]] se ho nemohl zbavit. Seděl v redakci až do [[půlnoc]]i a neustále měnil pořádek vět, tu a tam vypustil řádku nebo slovo a působil kolem sebe absolutní zmatek.<ref name="isbn8085831880">
{{Citace monografie
| příjmení = Webster
| jméno = Paul
| odkaz na autora =
| titul = Život a smrt malého prince
| vydavatel = Mustang
| vydání =
| místo =
| rok = 1993
| isbn = 80-85831-88-0
| kapitola =
| strany = 161
| jazyk = česky
}}
</ref><br />— [[Pierre Lazareff]]
== Reference ==
| 