Bytí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Sartre o bytí a nicotě; typo
→‎Ověřené výroky: abecedně dle autorů
Řádek 1:
== Ověřené výroky ==
 
* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br />— [[Boris Šťastný]]
* Každé dodatečné [[práce|pracovní]] místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení [[člověk|lidského]] '''bytí''' všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. <ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.</ref><br />— [[Ludwig Erhard]]
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br />— [[Jan Werich]]
* V Hamletovi totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]]
* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší '''bytí''' na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je [[dobro]]; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. <ref> Lao-C': ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.</ref><br />— [[Lao-c']]
* Příčinou toho [tj. dávání a tvoření] je, že '''bytí''' (''einai'') je každému žádoucí a milé. Naše bytí pak spočívá v činnosti (''energeia''), tedy v žití a v jednání. Bytí tvůrce pak spočívá v jeho díle skrze jeho činnost. Miluje tedy své dílo (''ergon''), protože miluje bytí (''einai'').<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1168a5.</ref><br />— [[Aristotelés]]
 
* Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. ... Je to '''bytí''', oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.<ref> M. Heidegger, ''Bytí a čas'' §9, str. 59.</ref><br />— [[Martin Heidegger]]
* Každé dodatečné [[práce|pracovní]] místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení [[člověk|lidského]] '''bytí''' všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. <ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.</ref><br />— [[Ludwig Erhard]]
 
* Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. ... Je to '''bytí''', oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.<ref> M. Heidegger, ''Bytí a čas'' §9, str. 59.</ref><br />— [[Martin Heidegger]]
 
* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší '''bytí''' na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je [[dobro]]; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. <ref> Lao-C': ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.</ref><br />— [[Lao-c']]
 
* V Hamletovi totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje Descartes. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje Hamlet.<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]]
 
* [[Nic]]ota obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou potřebu [[nic]]oty, má-li být uvažováno, a&nbsp;my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po [[nic]]otě. Ale na druhé straně [[nic]]ota, která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a&nbsp;získává tak své [[bytí]] z&nbsp;[[bytí]]. S&nbsp;[[nic]]otou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic [[bytí]], a&nbsp;totální zánik [[bytí]] by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik [[nic]]oty. Nebytí existuje pouze na hranici [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br />— [[Jean-Paul Sartre]]
 
* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br />— [[Boris Šťastný]]
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br />— [[Jan Werich]]
 
== Připisované výroky ==