Číslo: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 6 lety
m
sražení položek seznamu dle požadavku
m (typo)
m (sražení položek seznamu dle požadavku)
 
* Co je nejmoudřejší? [[Číslo]].<ref name="Riedweg"/><br />— [[Pythagoras]]
 
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] skládají celý [[vesmír]] z&nbsp;[[Číslo|čísel]], ale ne z [[Číslo|čísel]]-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B9, [[Aristotelés]], ''Met''. 1080b18-20.
 
* …[[Číslo|čísla]] jsou první z&nbsp;celé [[Příroda|přírody]], proto usoudili, že prvky [[Číslo|čísel]] jsou též prvky všech věcí a&nbsp;že celý [[vesmír]] je [[Harmonie|harmonií]] a&nbsp;[[Číslo|číslem]]. (O&nbsp;Pýthagorovcích)<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B4, [[Aristotelés]], ''Met''. I, V, 986a1-3.
 
* …prvky [[Číslo|čísla]] jsou sudé a&nbsp;liché. Z&nbsp;nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z&nbsp;nich obou, protože prý je zároveň sudá a&nbsp;lichá; čísla se pak skládají z&nbsp;jednotky a&nbsp;celé [[nebe]]… z&nbsp;[[Číslo|čísel]].<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— [[Aristotelés]], ''Met''. I, 5, 986a17-21.
 
* [[Pýthagoreismus|Pýthagorovci]] říkali, že je [[Prázdnota|prázdno]] a&nbsp;že z&nbsp;[[Nekonečno|nekonečna]] vstupuje do [[svět]]a jednak vzduch, jako by jej [[svět]] vdechoval, jednak [[Prázdnota|prázdno]] oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a&nbsp;hranicí sousedních věcí. Je především u&nbsp;[[Číslo|čísel]], neboť [[Prázdnota|prázdno]] ohraničuje jejich podstatu.<ref name="Kosmologie u předsókratiků" /><br />— 58 B30, [[Aristotelés]], ''Fyzika'' 213b22-27.
 
* Patři na [[nebe]]sa, na [[Země|zemi]], na [[moře]]; na vše, co září v&nbsp;nich či nad nimi; na všechno, co se plazí, létá či plave; všechno má tvary, protože všechno má [[Číslo|čísla]]. Odejmi jim [[číslo]], a&nbsp;nebudou ničím… Ptej se, co se ti líbí na tanci, a&nbsp;[[číslo]] odpoví: „Hle, já to jsem.“ Zkoumej krásu tělesných tvarů, a&nbsp;najdeš, že vše je na svém místě díky [[Číslo|číslu]]. Zkoumej krásu tělesných pohybů, a&nbsp;nalezneš, že vše se děje v&nbsp;pravý čas díky [[Číslo|číslu]].<ref name="Teorie všeho" /><br />— [[Augustinus|svatý Augustin]]
 
* Důmyslná metoda vyjádření každého možného [[Číslo|čísla]] pomocí souboru deseti symbolů (každý [[symbol]] má místní a&nbsp;absolutní [[Hodnota|hodnotu]]) vznikla v&nbsp;[[Indie|Indii]]. Myšlenka se zdá dnes být tak prostá, že už nevnímáme její význam a&nbsp;nesmírnou důležitost. Její důležitost si lépe uvědomíme, když uvážíme, že byla nedostupná dvěma největším mužům [[starověk]]u, [[Archimédés|Archimédovi]] a&nbsp;[[Apollónios z Pergy|Apolloniovi]].<ref name="Teorie ničeho" /><br />— [[Pierre Simon de Laplace]]
 
* Místo je [[Nic|ničím]], a&nbsp;zrovna tak i&nbsp;[[prostor]], pokud v&nbsp;jeho nitru nestojí [[číslo]].<ref name="Teorie ničeho2" /><br />— [[Paul Dirac]]
 
* V&nbsp;[[Galaxie|galaxii]] je 10<sup>11</sup>&nbsp;hvězd. Kdysi to bývalo opravdu velké [[číslo]]. Ale je to jenom 100&nbsp;miliard, to je míň než schodek státního rozpočtu. Takovým číslům jsme říkali [[Astronomie|astronomická]], teď bychom jim měli říkat čísla [[ekonomie|ekonomická]].<br />— [[Richard Feynman]]
 
367

editací