Bytí: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 5 lety
fix link
m (sražení položek seznamu dle požadavku; links)
(fix link)
* Každé dodatečné [[práce|pracovní]] místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení [[člověk|lidského]] '''bytí''' všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa. <ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.</ref><br />— [[Ludwig Erhard]]
* Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. ... Je to '''bytí''', oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.<ref> M. Heidegger, ''Bytí a čas'' §9, str. 59.</ref><br />— [[Martin Heidegger]]
* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší '''bytí''' na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je [[dobro]]; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. <ref> Lao-C'c’: ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.</ref><br />— [[Lao-c'c’]]
* V [[Dílo:Hamlet|Hamletovi]] totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. [[William Shakespeare|Shakespeare]] asi věděl, proč [[Dílo:Hamlet|Hamletova]] otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v [[Erik Adolf Saudek|Saudkově]] překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje [[René Descartes|Descartes]]. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje [[Dílo:Hamlet|Hamlet]].<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]]
* [[Nic]]ota obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou potřebu [[nic]]oty, má-li být uvažováno, a&nbsp;my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po [[nic]]otě. Ale na druhé straně [[nic]]ota, která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a&nbsp;získává tak své [[bytí]] z&nbsp;[[bytí]]. S&nbsp;[[nic]]otou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic [[bytí]], a&nbsp;totální zánik [[bytí]] by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik [[nic]]oty. Nebytí existuje pouze na hranici [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br />— [[Jean-Paul Sartre]]
* '''Být''' znamená [[láska|milovat]] sebe sama. -- [[Ludwig Feuerbach]]
* '''Být''' znamená být vnímán. -- [[George Berkeley]]
* '''Bytí''' a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- [[Lao-c'c’]]
* '''Bytí''' není ani dobré, ani zlé, ale kdyby [[člověk]] nedovedl rozlišovati mezi [[dobro|dobrem]] a [[zlo|zlem]], vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj [[život]] právem silnějšího, [[člověk]] je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- [[Josef Čapek]]
* '''Bytí''' se ustavovalo seskupováním. Zdá se, že tíhne k tomu ustavovat se, aniž se muselo seskupovat. -- [[Antoine de Saint-Exupéry]]