Bytí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
fix link |
m nadbytečné mezery a konce řádků |
||
Řádek 7:
* V [[Dílo:Hamlet|Hamletovi]] totiž nejde o dilema [[život]]a a [[smrt]]i, ale o '''bytí''' a nebytí - a to je dost velký rozdíl. [[William Shakespeare|Shakespeare]] asi věděl, proč [[Dílo:Hamlet|Hamletova]] otázka zní: "'''Být''', či nebýt?", a ne "[[život|Žít]], nebo nežít?", jak je to v [[Erik Adolf Saudek|Saudkově]] překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné [[člověk|lidské]] '''bytí''' je dar posvěcený darem myšlení: "Myslím - tedy jsem!" konstatuje [[René Descartes|Descartes]]. A naproti tomu: "Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[jídlo|potravu]] a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet...jistě si nepřál, aby [[Bůh|božský]] [[rozum]] v nás bez užitku hnil," uvažuje [[Dílo:Hamlet|Hamlet]].<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br />— [[Radovan Lukavský]]
* [[Nic]]ota obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou potřebu [[nic]]oty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po [[nic]]otě. Ale na druhé straně [[nic]]ota, která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a získává tak své [[bytí]] z [[bytí]]. S [[nic]]otou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic [[bytí]], a totální zánik [[bytí]] by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik [[nic]]oty. Nebytí existuje pouze na hranici [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br />— [[Jean-Paul Sartre]]
* Jsme vedeni přesvědčením, že [[člověk|lidská]] odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského '''bytí''', součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br />— [[Boris Šťastný]]
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z '''bytí''' může [[člověk]] načerpat snáz z počínání [[příroda|přírody]] než z počínání lidí.<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br />— [[Jan Werich]]
== Připisované výroky ==
* '''Být''' [[člověk]]em znamená snažit se být [[Bůh|bohem]]. -- [[Jean-Paul Sartre]]
* '''Být''' na okraji [[svět]]a naní příznivá situace pro toho, kdo chce [[svět]] přetvořit. -- [[Simone de Beauvoirová]]
* '''Být''' ničím a nic [[láska|nemilovat]] je jedno a totéž. -- [[Ludwig Feuerbach]]
* '''Být''' pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí. -- [[George Orwell]]
Řádek 18:
* '''Být''' [[štěstí|šťastný]] je největším [[úspěch]]em [[člověk]]a. Je to odezva celé lidské '''bytosti''' na tvůrčí orientaci, směřující k člověku samotnému i k okolnímu [[svět]]u. -- [[Erich Fromm]]
* '''Být''' znamená [[láska|milovat]] sebe sama. -- [[Ludwig Feuerbach]]
* '''Být''' znamená být vnímán. -- [[George Berkeley]]
* '''Bytí''' a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- [[Lao-c’]]
* '''Bytí''' není ani dobré, ani zlé, ale kdyby [[člověk]] nedovedl rozlišovati mezi [[dobro|dobrem]] a [[zlo|zlem]], vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj [[život]] právem silnějšího, [[člověk]] je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- [[Josef Čapek]]
Řádek 33:
| odkaz na autora = John David Barrow
| titul = Teorie ničeho
| url =
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| |||