František Trávníček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dostatečně ozdrojováno.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m nadbytečné mezery a konce řádků; kosmetické úpravy
Řádek 5:
* Mám nad [[čeština|českým jazykem]] takovou moc, že když to nařídím, tak se od zítřka bude psát piča s tvrdým y.
* Ze jmen živočišných má akusativ místo nominativu jméno '''koně''' a je proto správná shoda jako při femininech: '''vrané koně klusaly''' atp. Mluvnice učí nejčastěji, že má býti ''vraní koně klusali'', ale je to umělé.<ref>''Gebauerova Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé.'' Upravil František Trávníček. Vyd. 5. V Praze: Československá grafická Unie, 1936. 479 s. [Viz str. 295.] Srovnej článek Fr. Trávníčka ''„Koně klusali či klusaly?“,'' in: Lidové noviny, 20. 8. 1941, s. 7.</ref>
* Komunismus jako světový názor má jedno podstatné jádro, které může být přitažlivé pro každého intelektuála. Je to jeho vřelý a ústrojný poměr k práci.<ref>TRÁVNÍČEK, František. ''Proč jsem komunistou''. In: Dnešek 1, 1946, č. 6, s. 103—104.[http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1946/7.pdf – dostupné též online]</ref>
* Cestu ke komunismu ukazuje Čechovi nejskvělejší období našich starších dějin – husitství.<ref>TRÁVNÍČEK, František. ''Proč jsem komunistou''. In: Dnešek 1, 1946, č. 6, s. 103—104.[http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1946/7.pdf – dostupné též online]</ref>
* Z bohaté slovní i mluvnické soustavy ruského jazyka přejala obrozující se spisovná čeština značné množství výrazových prostředků, které z ní částečně přešly do celého jazyka.<ref>TRÁVNÍČEK, František. ''Proč jsem komunistou''. In: Dnešek 1, 1946, č. 6, s. 103—104.[http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1946/7.pdf – dostupné též online]</ref>
* Všechno to, co vykonal pro osvobození obou našich národů ze jha kořistnického kapitalistického řádu, pro udržení a upevnění řádu lidově demokratického, pro jeho rychlý a úspěšný přechod k řádu socialistickému a tím k nové epoše v našem národním a státním vývoji, je výsledek Gottwaldova geniálního ducha, jeho geniálních myšlenek, které nabyly tvůrčí mohutnosti, když byly vtěleny do jazyka.<ref>TRÁVNÍČEK, František. ''Síla a krása Gottwaldova slova''. In: Naše řeč, 1953, č. 5–6. [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4290 – dostupné též online]</ref>
 
== O něm ==
 
* Osvobozeni jsme také od zákeřné choroby genitivu záporového. Rek, jenž zabil saň a vysvobodil princeznu češtinu, jmenuje se František Trávníček. /.../ Čeští autoři, provolejte slávu Františku Trávníčkovi. Už nikdo nenapíše: „Nechtěl bys ještě jednoho zákusku?" -- [[Pavel Eisner]]<ref>Eisner, Pavel. ''Chrám i tvrz''. Vyd. 4. Praha: Pluto, 1997. 582 s. ISBN 80-902183-2-6. [Uvedený text je na str. 515.]</ref>
* Na vzniku ''Hosta do domu'' měl lví podíl František Trávníček. Na schůzi předsednictva Svazu spisovatelů oznámil Jaroslav Pilz, obchodní ředitel nakladatelství Československý spisovatel, že na nový časopis nejsou peníze, jak už to bývá zvykem obchodních ředitelů. Na to se poslanec a rektor Masarykovy univerzity František Trávníček zvedl a svým pisklavým a ječivým hlasem obchodnímu řediteli oponoval. Řekl mu, že úlohou obchodního ředitele není informovat nás, že nejsou peníze, ale peníze sehnat, a že tudíž musí obchodního ředitele pokárat. Proti Trávníčkovi nešlo slovo namítat, a i když všichni věděli, že peníze nejsou, tak se našly... ([[Milan Uhde]])<ref>UHDE, Milan. ''Dobré jméno zůstává. Kulatý stůl na téma Host do domu.'' In: HOST, 2010, roč. XXVI, č. 9, s. 8-14.[http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2010/9-2010/dobre-jmeno-zustava – dostupné též online]</ref>
 
== Reference ==
<references/>
 
== Externí odkazy ==