Geografie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rekat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m nadbytečné mezery a konce řádků; kosmetické úpravy
Řádek 4:
 
* Ať se tomu bráníme či nikoliv, nemůžeme vidět přítomnost jinak, než na pozadí něčeho, co ji [[Historie|předchází]].
** [[Vladislav Vančura]]
 
* Bez '''zeměpisného''' základu jako by lidé, tvůrci dějin, chodili ve vzduchu jako na oněch čínských obrázcích, kde chybí země.
** [[Jules Michelet]]
 
* [[Václav Cílek|Cílek]] je ve své podstatě pravý '''geograf'''. Ví všechno, ale od všeho tak pět až sedm procent.
** [[Jiří Sádlo]]
 
* Člověk je '''nejgeografičtějším''' subjektem!
** [[Ludvík Kopačka]]
 
* '''Geograf''' o ničem pořádně nic neví a o všem ví všechno.
** [[Ludvík Kopačka]]
 
* [[Historie|Dějiny]] bez '''zeměpisu''' jsou naprosto bez života a pohybu jako mršina.
** [[Peter Heylin]]
 
* Jednu ze třech dualit v předmětové orientaci samotných '''geografických hodnocení''' procesu transformace a regionálního rozvoje je možno popsat následovně: buď se jedná o postihnutí tendencí regionální diferenciace v sociálně ekonomické úrovni a struktuře anebo o studium vývoje geografické organizace společnosti (vývoj hierarchie osídlení, změny v regionální střediskovosti atd.). Navzdory nepochybné spojitosti obou typů této tendence je nutné zohledňovat i jejich autonomii. Zjednodušeně je to možno vyjadřovat názvy „geografie společenské transformace“ v prvním případě a „transformace geografické organizace“ v případě druhém.
** [[Martin Hampl]]
 
* Každá řeka si dělá svoji '''fyzickou geografii'''.
** [[Ludvík Kopačka]]
 
* [[Marxismus|Marxistická]] [[filozofie]], která je metodologickým základem '''geografie''' v socialistických zemích, se po složité a klikaté cestě začíná stále výrazněji hlásit o slovo i v západních zemích.<ref>Ján Paulov (1986): Spory o pozitivismus v súčasnej západnej geografii. Geografický časopis 38 (2-3), s.</ref>
** [[Ján Paulov]]
 
* Současný '''geografický''' obraz daného území, krajiny, oblasti, státu i světadílu nelze zcela pochopit, vysvětlit a dokonce ani prognózovat bez poznání jeho vývoje v minulosti. To, co kolem sebe vidíme, je výsledkem dlouhodobého vzájemného působení přírodní a společenské sféry.
** [[Leoš Jeleček]]
 
* Nelze uniknout ze své [[zkušenost]]i, své [[historie]] a své '''geografie'''.
** [[Drago Jančar]]
 
* [[Společnost]] existuje a rozvíjí se v konkrétních sociálně ekonomických vztazích, v čase a územně-prostorových souvislostech. V této trojí dimenzi se uskutečňuje veškerá hospodářská (a nejen hospodářská) činnost společnosti.<ref>HRALA, Václav a kol.: ''Geografie světového hospodářství.'' Praha: Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická, Praha, 2000, 194 s. ISBN 80-245-0079-5. str. 7</ref>
** [[Václav Hrala]]
 
* Vedle vizuálních dojmů mě jako '''geografa''' zajímá otázka generalizace, se kterou se tento obor dlouhodobě potýká. 271 typů přírodní krajiny na území Česka - je to hodně nebo málo? Do jaké hloubky členění je smysluplné se ponořit? Při zpracování této mapy se opět projevuje tradiční dilema unikátnosti a opakovatelnosti '''geografických''' jevů.<ref>Výstava Atlasu krajiny České republiky, mapa Přírodní krajiny, prosinec 2010. URL: http://ucebny.natur.cuni.cz/gk/vystavy/vystavy-atlas_krajiny_CR.html</ref>
** [[Zdeněk Čermák]]
 
== Reference ==