Henri de Toulouse-Lautrec: Porovnání verzí

----

 

 

* To pomyšlení, že bych nemaloval, kdyby mé nohy byly jenom o kousek delší!<ref>Arnold, Matthias (2001), ''Henri de Toulouse-Lautrec'' str. 7 ISBN 3-8228-1010-X</ref>

* Nemůžu, nemůžu, musím si hrát na holuba a otloukat hlavu o zeď - ano, a to všecko pro umění, které přede mnou prchá a jež nebude nikdy změřeno stejně jako zlo, které jsem si pro ně přivodil... Ach, milá babičko, udělala jste dobře, že jste se nevydala cestou jako já, k malířství. Je to krutější než latina, když to člověk chce dělat tak opravdově jako já.<ref>Matthias (2001) str. 16</ref>

* Existuje jenom figura, krajina je a nemůže být nic jiného než přídavek. Ryzí krajinář je jenom neotesanec. Krajina může sloužit pouze k lepšímu pochopení charakteru figury. Corot je veliký výhradně díky svým figurám, což platí i pro Milleta, [[Pierre-Auguste Renoire|Renoira]], Maneta a Whistlera. Když dělají figuralisté krajinu, pojednávají ji jako tvář; Degasovy krajiny jsou neuvěřitelné, neboť jsou to snové krajiny a ty od Carriéra se podobají lidským maskám! Monet se figury vzdal, co všechno by byl dokázal!<ref>Matthias (2001) str. 56</ref>

* Snad vás bude zajímat, k jakému stylu mě Bonnat (můj učitel) pobízel. Řekl mi: ,Vaše malba vůbec není špatná, ta je znamenitá, naprosto ne špatná, zato vaše kresba je úplně a naprosto odporná’. Ale člověk musí vzít odvahu do hrsti a začít znovu a jít kupředu, drobečku...<ref>Matthias (2001) str. 15</ref>

* Plakáty, plakáty! Právě v tom je háček!<ref>Matthias (2001) str. 29</ref>

* Všude a vždy má i ošklivost své okouzlující aspekty; je vzrušující objevovat je tam, kde dosud nikdy nebyly pozorovány.<ref>Matthias (2001) str. 54</ref>

* Kdybych nebyl malířem, rád bych byl lékařem nebo chirurgem.<ref>Matthias (2005) str. 62</ref>

 

 

* Celý den jsem až příliš dlouho sám, trochu si čtu, ale když to dělám dlouho rozbolí mě hlava. Kreslím a maluju - to mě nikdy neunaví - kolik zmůžu, a když se začíná stmívat, sám sebe se ptám, jestli k mému lůžku přijde (sestřenka) Jeanne d´Armagnacová! Někdy se objeví a chce si se mnou hrát, a já jí naslouchám, když se dá do povídání, aniž se na ní přitom dívám. Je tak veliká a tak krásná! A já nejsem ani velký, ani krásný.<ref>Matthias (2001) str. 12</ref>

* ''(Člověku, který při hledání WC v jakémsi hostinci Henriho urazil svou neomaleností)'' Musíte po schodech dolů, tam uvidíte dveře s nápisem ''Džentlmeni'', ale přesto tam běžte.<ref>Freyová, J.: Henri de Toulouse Lautrec, BB art, Praha 1999, s. 288.</ref>

 

 

* '''[[Vincent van Gogh]]''': Lautrekův obraz, portrét Marie Dihauové, je naprosto úžasný, velice mě dojal.<ref>Matthias (2001) str. 22</ref>

* [[Edward Degas]]: Nosí mé šaty, ale přistřižené na jeho velikost.<ref>Matthias (2001) str. 21</ref>

* '''Yvette Guilbertová''': Ale, nebesa, nedělejte mě přece tak strašlivě ohavnou! Alepoň trochu uberte...! Spousta lidí u mě divoce vykřikovala, když viděla vaší kolorovanou skicu... Ne každý se na to dívá uměleckým pohledem... a k tomu dáma!!! Tisícero díků - Vaše velice vděčná Yvette.<ref>Matthias (2001) str. 40</ref>

* '''Jane Avrilová''': Za slávu, které se těším od chvíle, kdy se objevil váš první plakát pro mne, mohu nepochybně děkovat vám.<ref>Matthias (2001) str. 43</ref>

* '''Pablo Picasso''': V Paříži jsem pochopil, jak veliký malíř byl Lautrec.<ref>Matthias (2001) str. 90</ref>

 

<references/>