Thomas Jefferson: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: kosmetické úpravy |
|||
Řádek 5:
----
* ''{{Cizojazyčně|en|The God who gave us life, gave us liberty at the same time; the hand of force may destroy, but cannot disjoin them.}}''<ref>Summary View of the Rights of British America (1774); citováno v:
* Když se lidé bojí své vlády, pak existuje tyranie.
* [[Křesťanství]] není, ani nebylo část zvykového práva.
Řádek 12:
* ''{{Cizojazyčně|en|The tree of liberty must be refreshed from time to time with the blood of patriots and tyrants. It is it's natural manure.}}''<ref>[http://odur.let.rug.nl/~usa/P/tj3/writings/brf/jefl64.htm Dopis Williamu Stevensi Smithovi], 13. listopadu 1787</ref><br />Strom [[Svoboda|svobody]] je občas nutné zalít krví [[tyranie|tyranů]] a [[vlastenectví|vlastenců]]. Je to jeho přirozené hnojivo.
* ''{{Cizojazyčně|en|When we get piled upon one another in large cities, as in Europe, we shall become corrupt as in Europe.}}''<ref>dopis Jamesi Madisonovi (20. prosince 1787); citováno v: The Writings of Thomas Jefferson (1905), uspořádali Andrew A. Lipscomb a Albert Ellery Bergh; sv. 6, str. 392.</ref><br />Až budeme natlačeni jeden na druhého ve velkoměstech jako v [[Evropa|Evropě]], budeme také zkažení jako v Evropě.
* Neexistuje pravda, které bych se bál nebo kterou bych si přál ukrýt před světem.<ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN
* Nic není v knize [[Osud|osudu]] psáno s větší jistotou než to, že tito lidé (černoši) mají být svobodní. Ani není o nic méně jisté, než že tyto dvě [[Rasismus|rasy]], stejně svobodné, nemohou žít pod jednou vládou. Jejich povahy, zvyky a názory mezi nimi vytvořily nesmazatelné rozdíly<ref>DUKE, David ''Moje probuzení.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Kontingent Press, 2009. ISBN
* Pokud [[příroda]] učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému [[vlastnictví]] než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení [[člověk]]a, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.
* [[Člověk]], který se nikdy nepodívá do novin, je lépe informován než ten, kdo je [[četba|čte]], protože ten, kdo nic neví, je [[pravda|pravdě]] blíže než ten, jehož mysl je naplněna [[lež|lží]] a [[omyl]]y.
| |||