Člověk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Lenka64 (diskuse | příspěvky)
Zrušena verze 79026 od uživatele 178.248.63.166 (diskuse)
Řádek 2:
 
=== Doložené ===
* '''Člověk''' bez [[vize|vizí]] neuskuteční žádnou velkou [[naděje|naději]], ani nepodnikne nic většího.<ref name=buzan>Tony Buzan: ''Síla duchovní inteligence'', Columbus, Praha 2002, ISBN 80-7249-131ftr131-8</ref> – [[Woodrow Wilson]]
* [[Mír]] má tři různé stránky: [[mír]] [[člověk]]a s [[Bůh|Bohem]], [[člověk]]a se sebou samým a [[člověk]]a s [[bližní]]m. A celý tento [[mír]] má svůj základ v zachovávání [[Bůh|Božích]] příkazů.--[[Jan Hus]]<ref>Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.54</ref>
* [[Láska]] jest dar [[Bůh|Boží]], jimž [[člověk]] jest [[Bůh|Bohu]] vzácen. --[[Jan Hus]]<ref>''Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových.'' Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141</ref>
* '''Člověk''' nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [Člověk je] základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého '''člověka'''. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
* V něm, totiž v '''člověku''', je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
* Je '''člověk''', je problém, není '''člověk''', není problém.
** Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы. [Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.]
** Nejde o výrok historického J. V. [[Josif Vissarionovič Džugašvili|Stalina]]. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova ''Děti Arbatu'' (1987). Ve svých vzpomínkách (''Roman-vospominanije'', 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel.<ref>Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" [[Stalin|– dostupné online]]</ref>
* Smrt jednoho '''člověka''' je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika.
** Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik! ([[Kurt Tucholsky]])<ref>TUCHOLSKY, Kurt. ''Lerne lachen ohne zu Weinen''. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.][https://de.wikisource.org/wiki/Franz%C3%B6sischer_Witz – dostupné též online]</ref>
** Varianta „Když zemře jeden '''člověk''', je to tragédie, když zemře milion '''lidí''', je to [[statistika]]" bývá připisována J. V. [[Josif Vissarionovič Džugašvili|Stalinovi]], ale bez přesvědčivých dokladů.<ref>Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" [[Stalin|– dostupné online]]</ref>
* Co je '''člověk''',<br />když žije jenom proto, aby spal<br />a jedl? Nic víc než [[zvíře]], nic víc.<br />Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet,<br />nazírat věci minulé i příští,<br />zajisté nechtěl, aby božský [[rozum]]<br />v nás zahníval a tlel. – [[William Shakespeare]], ''[[Hamlet]]'', III,4,33.
* A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to '''lid''' si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím '''lidem'''. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě. – [[Milouš Jakeš]]<ref>projev na Červeném hrádku, URL: http://filmovezvuky.fdb.cz/komunisticke-hity/</ref>
* '''Lidský rod''' se hloupým narodil a darebáci jej vedou. – [[Benjamin Constant]]
** „Le genre humain est né sot et mené par des fripons."<ref>Z dopisu, který Constant napsal paní de Charrière dne 10.12.1790. Viz KLOOCKE, Kurt. ''Benjamin Constant. Une biographie intellectuelle.'' Librairie Droz, Genève–Paris,1984. [Uvedený citát je na str. 41.]</ref>
* Neboť '''člověk''' není to nejlepší ve [[vesmír]]u. – [[Aristotelés]].<ref>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref>.
* '''Člověk''' je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – [[Plotinos]]<ref> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref>.
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich '''člověk''' rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
* Pole [[filosofie]] v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
# Co mohu vědět?
# Co mám činit?
# V co mohu doufat?
# Co je '''člověk'''? .<br />[[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
* '''Člověk''' je zvíře, které nutně potřebuje [[výchova|výchovu]]. <br /> [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
* '''Člověku''', který si zlomil nohu, můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
* '''Člověk''': [[živočich]], který může [[slib]]ovat. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref>.
* Prostřednictvím '''člověka''' se nemožné tlačí na realitu. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref>
* Není možné říci [[svět]]u nebo svému tělu: nic od tebe nechci, ale nechtěj nic ode mne. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Cahier B, p. 589 </ref>
* Být sám sebou! ... Ale stojí to za tu námahu? – [[Paul Valéry]]<ref> ''Œuvres'' II (1942), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, p. 811</ref>
* Ponížení je to nejhorší, čeho se může [[člověk]] od [[člověk]]a dočkat. Ponížení, ač nejsem [[soudce]] ani moralista, pokládám téměř za rovnocené [[vražda|vraždě]]. – [[Arnošt Lustig]]<ref>Reader´s Digest Výběr 03/2009, s.35</ref>
* Mýliti se, je lidské. Levitovati, božské. – [[Woody Allen]]
* Jsem '''člověk''' a nic lidského mi není cizí. – [[Terentius]] <ref>{{Citace monografie | příjmení = Kratochvíl | jméno = Miloš V. | titul = Život Jana Amose | vydavatel = Československý spisovatel | místo = Praha | rok = 1988 | strany = 86}}</ref>
 
=== Nedoložené ===