George Whitefield: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava kódu; přiražení referencí
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:George_Whitefield_(head).jpg|thumb|George Whitefield]]
 
'''George Whitefield''' (27. prosince 1714 – 30. září 1770) byl metodistický kazatel a evangelista, přítel [[John Wesley|Johna Wesleyho]]. Hrál významnou roli v Prvním velkém probuzení v Americe.
 
----
Řádek 50:
| jazyk = angličtina
}}</ref>
* Pane Ježíši, jsem unaven ve Tvém díle, ale ne jím. Nedokončil-li jsem svůj běh, dej mi ještě jednou jít a mluvit o Tobě v poli, zpečetit Tvou pravdu a pak se vrátit domů zemřít.<br />''{{Cizojazyčně|en|Lord Jesus, I am weary in Thy work, but not of it. If I have not yet finished my course, let me go and speak for Thee once more in the field, seal Thy truth, and come home to die.}}''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gillies
| jméno = John
Řádek 209:
 
== Řekli o něm ==
* Kde je takové přímé kázání jako Whitefieldovo? Četli jste někdy nějaké z jeho kázání? Nebude jej považovat za výmluvného; nemůžete si to o něm myslet. Jeho výrazy byly kostrbaté, často velmi nevybrané a nesouvislé. (…) Ale v čem spočívala jeho výmluvnost? Ne ve slovech, které čtete, ale v tónu, kterým je přednášel, v té naléhavosti, kterou pociťoval, a v slzách, které stékaly po jeho tváři, a ve vylévání jeho duše. Důvod, proč byl výmluvný, byl v tom, co jeho slova znamenala. Byl výmluvný, protože mluvil přímo ze srdce — z nejvnitřnějších hlubin člověka. Viděli jste, že když mluvil, mínil, co říkal. Nemluvil jako z povolání nebo z pouhé mašinérie, ale kázal, co cítil, že je pravda a co si nemohl pomoci nekázat. Když jste ho slyšeli mluvit, nemohli jste si pomoci, abyste nepociťovali, že to byl člověk, který by zemřel, kdyby nemohl kázat. ('''[[Charles Spurgeon]]''')<br />''{{Cizojazyčně|en|Where is the right down preaching, such as Whitefield's? Have you ever read one of his sermons? You will not think him eloquent; you can not think him so. His expressions were rough, frequently very coarse and unconnected. (…) But where lay his eloquence? Not in the words you read, but in the tone in which he delivered them, and in the earnestness with which he felt them, and in the tears which ran down his cheeks, and in the pouring out of his soul. The reason why he was eloquent was just what the word means. He was eloquent, because he spoke right out from his heart — from the innermost depths of the man. You could see when he spoke that he meant what he said. He did not speak as a trade, or as a mere machine, but he preached what he felt to be the truth, and what he could not help preaching. When you heard him preach, you could not help feeling that he was a man who would die if he could not preach.}}''<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Spurgeon
| jméno = Charles