Thomas Jefferson: Porovnání verzí

* ''{{Cizojazyčně|en|When we get piled upon one another in large cities, as in Europe, we shall become corrupt as in Europe.}}''<ref>dopis Jamesi Madisonovi (20. prosince 1787); citováno v: The Writings of Thomas Jefferson (1905), uspořádali Andrew A. Lipscomb a Albert Ellery Bergh; sv. 6, str. 392.</ref><br />Až budeme natlačeni jeden na druhého ve velkoměstech jako v [[Evropa|Evropě]], budeme také zkažení jako v Evropě.

* Neexistuje pravda, které bych se bál nebo kterou bych si přál ukrýt před světem.<ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 20</ref>

* Pokud [[příroda]] učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému [[vlastnictví]] než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení [[člověk]]a, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.

* [[Člověk]], který se nikdy nepodívá do novin, je lépe informován než ten, kdo je [[četba|čte]], protože ten, kdo nic neví, je [[pravda|pravdě]] blíže než ten, jehož mysl je naplněna [[lež|lží]] a [[omyl]]y.