George Whitefield: Porovnání verzí

'''George Whitefield''' (27. prosince 1714 – 30. září 1770) byl metodistický kazatel a evangelista, přítel [[John Wesley|Johna Wesleyho]]. Hrál významnou roli v Prvním velkém probuzení v Americe.

 

 

* Mnoho jich dovede kázat evangelium lépe než já, ale nikdo nemůže kázat lepší evangelium.<br />''{{Cizojazyčně|en|There are many who can may preach the gospel better than I can, but none can preach a better gospel.}}''<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Ironside

}}</ref>

 

[[Soubor:George_Whitefield_preach.jpg|thumb|Na tváři země není nic, co bych si ošklivil tolik jako zahálčivost či zahálčivé lidi.<br />''{{Cizojazyčně|en|There is not a thing on the face of the earth that I abhor so much as idleness or idle people.}}''<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Gillies

}}</ref>

 

* Jestliže se jednou postavíme nad Bible a nebudeme ze Slova Božího činit naše jediné pravidlo víry i praxe, brzy budeme otevření všem druhům klamu a budeme ve velkém nebezpečí, že ztroskotáme ve víře a v dobrém svědomí.<br />''{{Cizojazyčně|en|If we once get above our Bibles and cease making the written Word of God our sole rule both as to faith and practice, we shall soon lie open to all manner of delusion and be in great danger of making shipwreck of faith and a good conscience.}}''<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Whitefield

* Slovo Bible, tedy kniha, kterou držím v ruce, se příhodně užívá na svatá písma, protože jsou knihou Boží, jím napsanou, to jest, z jeho příkazu a těmi, kteří k tomu byli inspirováni, ponuknuti; a přece ze všech spisů na světě jsou nejvíc zanedbávána! Bůh se milostivě uráčil být autorem, a lidé přesto nebudou jeho knihu číst. Je jen málo těch, kdo si tuto Knihu Boží, velikou chartu spásy, aspoň jednou pořádně přečetlo.<br />''{{Cizojazyčně|en|The word Bible, or book, which I have in my hand, is well applied to the holy scriptures, because it is the book of God, written by him that is, by his order and by those who were inspired by him for that end; and yet, of all writings in the world, these are most neglected! God has condescended to become an author, and yet people will not read his writings. There are very few that ever gave this Book of God, the grand charter of salvation, one fair reading through.}}''<ref>''Memoirs of Rev. George Whitefield, revised and corrected with large additions and improvements, to which is appended an extensive collection of his sermons and other writings''. S. 583.</ref>

 

[[Soubor:George_Whitefield_preaching.jpg|thumb|Důvod, proč jsou sbory tak mrtvé, je, že jim kázají mrtví lidé. Jak mohou mrtví lidé zplodit živé děti?<br />''{{Cizojazyčně|en|The reason why congregations have been so dead is because they have dead men preaching to them. How can dead men beget living children?}}''<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Phillip

* Jako Bůh nemůže národu nebo lidu seslat větší požehnání než jim dát věrné, upřímné a spravedlivé kazatele, tak největší prokletí, které Bůh vůbec může seslat na lidi v tomto světě, je vydat je na pospas slepým, neznovuzrozeným, tělesným, vlažným a necvičeným vůdcům. <br />''{{Cizojazyčně|en|As God can send a nation or people no greater blessing than to give them faithful, sincere and upright ministers, so the greatest curse that God can possibly send upon a people in this world is to give them over to blind, unregenerate, carnal, lukewarm and unskilled guides.}}''<ref>''Memoirs of Rev. George Whitefield, revised and corrected with large additions and improvements, to which is appended an extensive collection of his sermons and other writings''. S. 454.</ref>

 

* Ježíš byl Bohem a člověkem v jedné osobě, aby Bůh a člověk spolu mohli být opět šťastni.<br />''{{Cizojazyčně|en|Jesus was God and man in one person, that God and man might be happy together again.}}''<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Whitefield

}}</ref>

 

* Kde je takové přímé kázání jako Whitefieldovo? Četli jste někdy nějaké z jeho kázání? Nebude jej považovat za výmluvného; nemůžete si to o něm myslet. Jeho výrazy byly kostrbaté, často velmi nevybrané a nesouvislé. (…) Ale v čem spočívala jeho výmluvnost? Ne ve slovech, které čtete, ale v tónu, kterým je přednášel, v té naléhavosti, kterou pociťoval, a v slzách, které stékaly po jeho tváři, a ve vylévání jeho duše. Důvod, proč byl výmluvný, byl v tom, co jeho slova znamenala. Byl výmluvný, protože mluvil přímo ze srdce — z nejvnitřnějších hlubin člověka. Viděli jste, že když mluvil, mínil, co říkal. Nemluvil jako z povolání nebo z pouhé mašinérie, ale kázal, co cítil, že je pravda a co si nemohl pomoci nekázat. Když jste ho slyšeli mluvit, nemohli jste si pomoci, abyste nepociťovali, že to byl člověk, který by zemřel, kdyby nemohl kázat. ('''[[Charles Spurgeon]]''')<br />''{{Cizojazyčně|en|Where is the right down preaching, such as Whitefield's? Have you ever read one of his sermons? You will not think him eloquent; you can not think him so. His expressions were rough, frequently very coarse and unconnected. (…) But where lay his eloquence? Not in the words you read, but in the tone in which he delivered them, and in the earnestness with which he felt them, and in the tears which ran down his cheeks, and in the pouring out of his soul. The reason why he was eloquent was just what the word means. He was eloquent, because he spoke right out from his heart — from the innermost depths of the man. You could see when he spoke that he meant what he said. He did not speak as a trade, or as a mere machine, but he preached what he felt to be the truth, and what he could not help preaching. When you heard him preach, you could not help feeling that he was a man who would die if he could not preach.}}''<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Spurgeon