Adolf Hitler: Porovnání verzí

'''Adolf Hitler''' (20. dubna 1889, Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko – 30. dubna 1945, Berlín, Třetí Říše) byl německý vůdce a diktátor.

 

 

* Mohou nás pronásledovat, mohou nás klidně i zabít, kapitulovat nebudeme!<br />''(Projev Adolfa Hitlera ze 4. dubna, roku 1932 v Berlíně)''

* Především zavazuji představitele národa a celou jeho družinu k pečlivému dodržování rasových zákonů a nemilosrdnému odporu proti světovému traviči všech národů, mezinárodnímu [[Židé|židovstvu]].<br />''(z poslední vůle)''

* Vycházelo se přitom ze zcela správného předpokladu, že ve velké lži je ukryt určitý faktor věrohodnosti, a že široké masy daného národa se v nejhlubším jádru svého srdce zkazí snadněji, než že by se vědomě a úmyslně staly nedobrými, pročež ve své primitivní prostotě citů padnou velké lži za oběť snadněji, než malé, neboť samy zřejmě občas k malým lžím sahají. Podobná nepravda jim vůbec nepřijde na mysl, a ani příště neuvěří v možnost tak nehorázné drzosti hanebného překrucování... Největšími znalci těchto možností použití lží a pomluv byli vždy Židé. Vždyť i jejich celá existence je vybudována na jedné obrovské lži, totiž že se u nich jedná o náboženské bratrstvo, zatímco seto točí kolem jedné rasy. Jako taková ukřižovala jednoho z největších duchů lidstva s navždy platnou větou fundamentální pravdy: nazval je "největšími mistry lží". Kdo toto není schopen rozpoznat, nebo to rozpoznat nechce, nebude už nikdy na tomto světě schopen pomoci pravdě k vítězství. <br />(''Mein kampf'')

 

* Lži nebudou vždy skrývat pravdu.

* Jednou nastane doba, kdy na kazatelnách budou stát jen naprostí idioti, kteří budou kázat pro pár starých bab.

* Lepší hrůzný konec než hrůza bez konce.{{subst: https://bookmarks.reviews/george-orwells-1940-review-of-mein-kampf/}}

 

* Adolf Hitler měl to, z čeho se skládají legendy. — [[John Fitzgerald Kennedy]]

* Nejveselejší ze všech byl „On“. Plácal se do stehen a chechtal se tak srdečně, že se dvakrát zakuckal. Vstal a znovu dopadl na židli [[smích]]em bez sebe. Řídké vlasy mu padaly do čela, rukou mával ve vzduchu, proslavený knírek se mu třásl – byl na něho otřesný pohled. — [[Maria Augusta Trappová]]<ref>Maria Augusta Trappová: S písní kolem světa, Vyšehrad 1971, str. 81</ref>