Ateismus: Porovnání verzí

}}</ref>.

* Mnoho našich součastníkůsoučasníků nechápe hluboké životní spojení s Bohem nebo je výslovně odmítá, takže ateismus je nutno počítat k nejvážnějším skutečnostem naší doby.<br />Jménem ateismu se označují jevy, které se mezi sebou velmi liší. Někteří Boha výslovně popírají; jiní se domnívají, že člověk o něm nemůže naprosto nic tvrdit; jiní pak zkoumají otázku Boha takovou metodou, že se zdá, jako by neměla smyslu. Mnozí neoprávněně překračují hranice zkušenostních věd a buď se snaží všecko vysvětlovat v rámci těchto věd, anebo už vůbec nepřipouštějí žádnou absolutní pravdu. Někteří člověka tak vyvyšují, že tím víra v Boha téměř ztrácí sílu. Zdá se však, že jim jde více o zdůraznění člověka, než o popírání Boha. Jiní zase chápou Boha tak, že představa, kterou odmítají, není Bůh evangelia. Jiní si otázky o Bohu vůbec nekladou; necítí totiž, jak se zdá, náboženský neklid a nechápou, proč by se měli o náboženství zajímat. Ateismus mimoto nezřídka vzniká buď z vášnivého protestu proti zlu ve světě, anebo z toho, že některým lidským hodnotám se neprávem přisuzuje známka absolutna, takže se stavějí na místo Boha. Přístup k Bohu může často ztěžovat sama dnešní civilizace, ne snad sama sebou, ale protože je příliž zapletena do pozemských věcí.<br />Ateismus, chápán ve své úplnosti, není něco původního, nýbrž vzniká spíše z různých příčin, mezi které je třeba počítat i kritickou reakci proti náboženství, a v některých zemích zvláště proti náboženství křesťanskému. Proto mohou mít nemalý podíl na vzniku ateismu věřící, pokud zanedbali svou náboženskou výchovu, klamně předkládali křesťanskou nauku a měli nedostatky ve svém náboženském, mravním a sociálním životě, a tak pravou tvář Boha spíše zastírali než zjevovali.