Antoine de Saint-Exupéry: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
m {{Šablona:Pracuje se}}
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
odstraneni drive presunuteho textu (Citadela), souvisejici upravy, dalsi upravy, odstraneni testu k presunuti (Zeme lidi)
Řádek 1:
{{Šablona:Pracuje se}}
{{Vyčlenit dílo}}
 
[[Soubor:Antoine de Saint-Exupéry.jpg|náhled|{{Cizojazyčně|fr|Antoine de Saint-ExupérySaint–Exupéry}}]]
 
'''Antoine de Saint-ExupérySaint–Exupéry''' (29. června 1900, Lyon, Francie – pravděpodobně 31. července 1944, blízko Île de Riou u Marseille, Francie) byl francouzský spisovatel a letec.
 
== Výroky ==
 
=== Ověřené ===
* „DokonalostiDokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat."
* Jak vidíte, nedá se [[život|žít]] dál tak, že se budeme zajímat jen o ledničky, politiku, bilance a křížovky. Tak není možné jít kupředu.
* Tak dlouho se milovalo [[moře]] se [[slunce]]m, až se zrodila Korsika. <ref>{{Citace periodika | příjmení = Votýpka| jméno = Jan | titul = Kamenné srdce Korsiky| periodikum = Země Světa| rok = 2007| měsíc = listopad | den = | číslo = | strany = 18}}</ref>
Řádek 47 ⟶ 46:
 
== Dílo ==
*=== [[Dílo:Malý princ|Malý princ]]===
* Správně vidíme jenom [[srdce]]m. To, co je důležité, je očím [[neviditelné]].<ref name="maly-princ" /><br />— ''[[Dílo:Malý princ|Malý princ]], Kapitola XXI''
 
=== Citadela ===
* „'''[[Čas''']] není stroj, v němž se přesýpá písek, ale žnec, který váže svůj snop.<ref name="citadela" /><br />— ''[[Dílo:Citadela|Citadela]], Kapitola I, poslední věta''
:''Kapitola I-poslední věta''
 
* „Zvyky jsou v plynutí času totéž co domov v prostoru.“
:''Kapitola III''
 
* „Jestliže staví domy jen proto, aby v nich žili, k čemu je dobré směňovat život za dům?“
:''Kapitola VI''
 
* „Já jsem věděl, že věda může být jen o tom, co se opakuje.“
:''Kapitola XIX''
 
* „Sny tě nemohou uspokojit z toho prostého důvodu, že nekladou odpor.“
:''Kapitola XXII''
 
* „Pochopil jsem svůj omyl. To, co jsem pronásledoval, byl právě jenom ten běh, a byl jsem stejný blázen jako člověk, který by nabral vodu do džbánu a pak by ho zamkl do skříně, protože miluje zpěv fontán.“
:''Kapitola XXV''
 
* „Přemohl jsi mne, jsem teď o to silnější.“
:''Kapitola XXVII''
 
* „Skutečná [[láska]] začíná tam, kde oplátkou nic nečekáš.“
: ''Kapitola XLII''
 
* „Poprvé jsem pochopil, že velikost [[modlitba|modlitby]] spočívá především v tom, že na ni nepřichází odpověď, a že podobná směna nemá nic společného s nechutným [[obchod]]em. A že učit se [[modlitba|modlitbě]] znamená učit se [[ticho|tichu]]. Že [[láska]] začíná teprve tam, kde už nelze čekat žádný [[dar]]. [[Láska]] je především [[modlitba]] a [[modlitba]] je [[ticho]].“
:''Kapitola LVI''
 
=== Země lidí ===
* Pouze když se hlíny dotkne [[duše|duch]], může vzniknout [[člověk]].<ref name="zeme-lidi" /><br />— ''[[Dílo:Země lidí|Země lidí]], poslední věta''
* „[[Voda]]! Vodo, jsi bez chuti, bez barvy, bez vůně, jsi nedefinovatelná a [[člověk]] tě pije, aniž tě zná. Ty nejsi nutná k životu: ty jsi [[život]] sám. Naplňuješ nás rozkoší, jejíž zdroj není ve smyslech. S tebou se nám vrací všechno to, čeho jsme se už zřekli. Díky tobě se otevírají všechny vyschlé [[pramen]]y našeho [[srdce]]. Jsi tím nejcennějším [[poklad]]em na světě a také pokladem nejchoulostivějším, ty, tak čistá v útrobách země. [[Člověk]] může umřít [[žízeň|žízní]] u magnezitového pramene. Může umřít žízní na břehu solného jezera. Může umřít, i když má dva litry rosy, jsou-li v ní rozpuštěny nějaké soli. Ty nepřijímáš žádné příměsi, ty se nedáš zfalšovat, ty jsi podezíravé božstvo. Ale naplňuješ nás nesmírným a prostým [[štěstí]]m.“
 
* „Milovat neznamená dívat se jeden na druhého, ale dívat se spolu jedním směrem.“
 
* „A ty, libyjský beduíne, jenž jsi nás zachránil, ty mi přesto úplně vymizíš z paměti. Nikdy si nevybavím tvou tvář. Jsi Člověk a pro mne máš tvář všech lidí zároveň. Nikdy dřív jsi nás neviděl, a přece jsi nás poznal. Jsi náš milovaný bratr. A také já tě napříště poznám ve všech lidech."
 
* „Po dvou, třech, čtyřech dnech chůze si člověk nepřeje nic než spát. Taky jsem si to přál. Ale říkal jsem si: Jestli má žena věří, že jsem naživu, věří, že jdu. Kamarádi věří, že jdu. Všichni mi důvěřují. A byl bych darebák, kdybych nešel dál.”
 
* „Věř mi to nebo ne, ale co jsem dokázal já, nedokázalo by žádné zvíře.” Tato věta – nejvznešenější, jakou jsem kdy slyšel – tato věta, která staví člověka na jeho místo, která ho ctí, která obnovuje pravou stupnici hodnot, se mi vracela na mysl.”
 
* „Být člověkem znamená být odpovědný. Znamená to hanbit se nad nezaviněnou bídou. Znamená to být hrdý na vítězství, které dosáhli kamarádi. Znamená to cítit, že přiložíme-li svůj kamínek k ostatním, pomáháme stavět svět.”
 
* „Člověk se plně projeví teprve tehdy, když změří své síly s nějakou překážkou."
 
* „Pouze když se hlíny dotkne duch, může vzniknout člověk."
:''poslední věta''
 
== Reference ==
<references />
<ref name="maly-princ">
* {{Citace monografie | příjmení = Saint-Exupéry | jméno = Antoine | odkaz na autora = w:Antoine de Saint-Exupéry | titul = Malý princ | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1989 | počet stran = 96}}
{{Citace monografie
| příjmení = Saint–Exupéry
| jméno = Antoine de
| titul = Malý princ
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| rok = 1989
| počet stran = 96
}}
</ref>
<ref name="citadela">
{{Citace monografie
| příjmení = Saint–Exupéry
| jméno = Antoine de
| rok = 2017
| titul = Citadela
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| počet stran = 440
| isbn = 978-80-7429-794-6
| jazyk = česky
| překladatelé = Věra Dvořáková
| poznámka = kompletní vydání
}}
</ref>
<ref name="zeme-lidi">
{{Citace monografie
| příjmení = Saint–Exupéry
| jméno = Antoine de
| rok = 1965
| titul = Země lidí
| vydavatel = SNKLU
| místo = Praha
| počet stran = 182
| isbn = 01-070-65
| jazyk =česky
| překladatelé = Věra Smetanová
}}
</ref>
</references><references />
 
== Externí odkazy ==