Dílo:Don Quijote de la Mancha
Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha (originální název z roku 1605 El ingenioso hidalgo Don Quixote de la Mancha, později Don Quijote de la Mancha či též Don Quijote) je španělský román, jehož autorem je Miguel de Cervantes y Saavedra.[1]
Výroky
editovat- Mezi hovorem při jídle tázal se D. Juan D. Quijota, jakých zvěstí má o seňoře Dulcinei del Toboso, vdala-li se, slehla-li, aneb je-li outěžkem, aneb zachovávajíc svou panenskou čistotu a počestnost pamatuje-li ve své něžnosti na milostné touhy pana D. Quijota. Dulcinea jest svobodna, odpověděl D. Quijote, a touha moje jest větší než kdy jindy, dopisování naše trvá jako dříve bez výsledku, sličnost její proměněna jest v ohyzdnost vesničanky.[1]
- Počátek zdraví spočívá ve znalosti vlastní nemoci.
Reference
editovat- ↑ 1,0 1,1 CERVANTES, Miguel de. Don Quijote de la Mancha. Překlad Kristian Stefan. [s.l.] : I. L. Kober, 1868. Díl druhý. Kapitola 59. Dostupné online. S. 347-352.
Externí odkazy
editovat- Encyklopedický článek Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha ve Wikipedii
- Dílo Don Quijote de la Mancha ve Wikizdrojích