Dílo:Klub rváčů

Klub rváčů (v originále Fight Club) je první publikovaný a patrně nejvýznamnější román amerického spisovatele Chucka Palahniuka, publikovaný v originále v roce 1996, v českém překladu Jindřicha Manďáka (později román přeložil i Richard Podaný) v nakladatelství Volvox Globator poprvé v roce 2000. Román je hořkou a cynickou satirou na konzumní americkou společnost a její vliv na člověka.[1]

Výroky editovat

  • Většina chlapů je v klubu rváčů, protože existuje něco, s čím se bojí rvát. Po několika rvačkách se bojíš o hodně míň.
  • „Jestli ztratíš nervy dřív, než klesneš na dno,“ říká Tyler, „nikdy doopravdy neuspěješ.“

Jedině po katastrofě můžeme být vzkříšeni.

„Jedině tehdy, když si o všechno přišel,“ říká Tyler, „jedině tehdy můžeš absolutně všechno.“

  • Jdeme po schodech nahoru do jejího pokoje a Marla mi vypráví, jak v divočině nevidíš stará zvířata, protože zvířata, jakmile zestárnou, umírají. Jestliže onemocní nebo ztratí rychlost, něco silnějšího je zabije. Zvířata nejsou k tomu, aby zestárla.
  • Tylerovi bylo jedno, jestli budou či nebudou jiní lidé zraněni. Cílem bylo naučit každého člověka, že má moc řídit dějiny. My, každý z nás může převzít řízení světa.
  • Když Tyler říkal, že jsme bezvýznamní otroci dějin, bylo to přesně to, co jsem cítil.
  • Tisíce let lidské bytosti mršily a svinily a sraly na tuto planetu a teď ode mě dějiny očekávají, že to po všech vyčistím.
  • Svět bude zachráněn projektem Devastace. Předčasně vyvolaný temný věk. Projekt Devastace přinutí lidstvo k nečinnosti nebo ke snížení aktivity na dobu dost dlouhou na to, aby se Země vzpamatovala.

„Ospravedlňuješ anarchii," říká Tyler. ,„Pochop to."

Tak jako klub rváčů zpracovává úředníky a poslíčky, projekt Devastace rozbije civilizaci, abychom mohli udělat ze světa něco lepšího.

  • Čím níže padneš, tím výše vyletíš.
  • Máš třídu mladých silných mužůžen a ti chtějí za něco položit život. Reklama nutí tyto lidi do honby za autyoblečením, které nepotřebují. Celé generace pracují v zaměstnáních, která nenávidí, jen proto, že si pak mohou koupit to, co ve skutečnosti nepotřebují.
  • Padej a žij si svůj malý život, ale pamatuj si, že tě pozoruju, Raymonde Hessele, a radši bych tě zabil, než abych viděl, jak pracuješ v posraném zaměstnání za peníze, které ti tak akorát stačí, aby sis koupil sýr a hleděl na televizi.
  • Byl jsem unavený a nepříčetný a rozběhaný a pokaždé, když jsem nastoupil do letadla, chtěl jsem, aby se zřítilo. Záviděl jsem lidem umírajícím na rakovinu. Nenáviděl jsem svůj život. Byl jsem unavený a znuděný svým zaměstnáním a svým nábytkem a neviděl jsem žádný způsob, jak věci změnit.

Reference editovat

  1. PALAHNIUK, Chuck. Klub rváčů. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 2005. 184 s. ISBN 80-7207-576-4.  

Související editovat

Externí odkazy editovat